Bůh nestojí na ničí straně, nýbrž používá svůj lid, aby zachránil jeho nepřátele. - archív citátů

Navigace: Tematické texty M MorálkaKrátké texty, citáty Různé citáty různých autorů k tématu: etika, morálka

Různé citáty různých autorů k tématu: etika, morálka

Pokud se člověk nechá ovládnout jednostranným přijetím primátu ekonomicko-výrobních struktur, jejichž nezbytnou „součást“ sám tvoří, stává se osudově hříčkou takzvané „konzumní společnosti“ a následovně i obětí manipulace. A riziko nespočívá jen v tom, že je člověk hodnocen pouze jako výrobní prostředek. Existuje totiž i riziko daleko méně nápadné, a to, že sami sebe začneme v různých procesech považovat, ať již vědomě či nevědomě, za „prostředek“, tj. za pasivní složku, kterou se dá nerůznějším způsobem „manipulovat“ (mimo jiné i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků), jež se zbavuje vlastní zodpovědnosti a „námahy“ spojené s rozhodováním a která se i při řešení osobních a hlubších lidských problémů uchyluje k povrchní pomoci některého z „technických“ vynálezů.

Mimo to je konzumní morálka úzce spjata s hédonistickou koncepcí života, jejímž výsledkem nemůže být jiný druh společnosti než taková, která dnes bývá běžně označována jako „svobodná“. Hédonistický postoj vskutku vede k takové interpretaci svobody, podle které svoboda pak směřuje ke svému vlastnímu porušování, a naopak, porušování svobody se společensky vysvětluje jako tendence co nejvíce chránit hédonistické postoje.

Konzumní postoj nebere v úvahu celou pravdu o člověku - ani pravdu historickou či společenskou, ani vnitřní nebo metafyzickou. Nezvažuje celou pravdu o člověku. Jedná se spíše o únik před touto pravdou. Člověk je stvořen ke štěstí. Zajisté! Ale lidské štěstí není v žádném případě totožné s poživačností! Člověk orientovaný konzumním směrem ztrácí poživačností celkový rozměr vlastní lidskosti, ztrácí vědomí hlubšího smyslu života. Takto orientovaný vývoj zabíjí v člověku všechno, co je skutečně hluboce lidské.

(Jan Pavel II.: Nebojme se pravdy, Zvon, Praha 1997)

+

Nelze si uměle vytvořit pocit jistoty - ten může přijít jen jako důsledek na něco zaměřených výkonů. (164)
(...)
STRAUS vysledoval jako první nutkavou neurózu ž do existenciální roviny, ale „přehlédl možnost léčit nutkavou neurózu tak, že se vyjde z duchovna!“. (165)
(...)
Může být nesvědomité jednat tak či onak, ale největší nesvědomitostí je nejednat vůbec! (168)
(...)
K sebetranscendenci patří také sebedistance. Přílišné zaměření na sebe se nejlépe léčí humorem - zasmát se svým chybám...

(Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši, Cesta, Brno 1996)

+

Protože mravní zlo je nebezpečnější než fyzické, je třeba lidi, kteří šíří mravní zkázu, izolovat přísněji než ty, kdo šíří infekce.
Ale kde je hranice? Jak splnit Kristův požadavek: „Nechte obojí růst až do žní!“ I demokracie umírá na svou přílišnou svobodu. Lidstvo jako celek není ještě zralé ani pro demokracii, ani pro křesťanství. Nedorostlo do normálních lidských vztahů.

(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 23)

+

Idea kompromisu, která dobře funguje v politice, obchodu, společenském životě a v mezilidských vztazích, je neuskutečnitelná v oblasti víry, morálky a etiky. Kompromis v záležitostech víry a morálky přestává být kompromisem a stává se obyčejnou nevěrou nebo zradou.

A ačkoli lidé, kteří se vyslovují pro trvalé náboženské, morální a duchovní hodnoty, podléhají pádům a hříchu (i v oblasti lidské lásky a sexuality) tak jako všichni ostatní, je tu rozdíl v tom, že ze své nevěrnosti nechtějí udělat zákon nebo módu, která by měla postihnout a ospravedlnit jejich morální křehkost.

(Józef Augustyn: Sexuální výchova v rodině a ve škole, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 66)


V diskusi odvíjející se okolo sexuální výchovy zdůrazněme ještě jednu zjevnou skutečnost, totiž že církev, která působí z vůle Krista, a nikoli z vlastní vůle, nechce a nemůže nikomu násilím vnucovat jakékoli morální zásady ani v oblasti lidské lásky, sexuálního jednání a samotné sexuální výchovy. Křesťanství se totiž zakládá na základním zákonu svobody - nevnucuje hodnoty, ale pouze vybízí a zve člověka k jejich přijetí. Člověk se stává křesťanem díky vnitřnímu a svobodnému rozhodnutí srdce, při němž se vyslovuje pro Krista a jeho učení. Toto rozhodnutí se rodí často v dlouhém hledání a uprostřed různých slabostí a lidských chyb.

(Józef Augustyn: Sexuální výchova v rodině a ve škole, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 67)

+

"Přirozený zákon" je soubor povinností a odpovědností, které pro člověka vyplývají z jeho podstaty, z toho, že byl stvořen "k obrazu a podobě Boha".

(André Frossard: Ptali jste se na Boha, Praha, Portál, 1992, s. 89)

+

Jako žena z ulice se technika zaprodala i zlodějům, vrahům, teroristům. Státy technicky vyspělé nedovedou zvládnout zločince, na které kdysi stačili noční hlídači s halapartnami.

(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus B, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992, s.142)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 62,1-5 ; Žalm 96; 1 Kor 12,4-11
Jan 2,1-11

Svatba – vysněná událost i obávaný krok. Okamžik, který proměňuje lidský život, protože člověk vstupuje do závazku. Nese mnoho jistot, je životodárný, ale přináší také nemalé starosti. Je radostí, startem nové fáze vlastního života. Svatba předpokládá rodinu, vztah, osobní a intimní společenství. A právě do těchto souvislostí vložil Ježíš podle svatého Jana začátek svého vystoupení. Jako by chtěl ukázat, že jako svatba spojuje a zavazuje, tak příchod Syna člověka dává možnost vstoupit na novou cestu. Něco zcela nového, závazného, ale především životodárného právě tady začíná.

Zdroj: Nedělní liturgie

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(16. 1. 2022) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C
(15. 1. 2022) Došlo víno, i když jsme ho tak poctivě chystali. Udělal jsem něco špatně? Něco jsem zanedbal? Proč tento vztah, dílo,…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2022) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2022) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v…

Online formační setkání pro kostelníky

Online formační setkání pro kostelníky
(11. 1. 2022) Ve čtvrtek 27. ledna 2022 ve 20:00 se uskuteční on-line on-line formační setkání pro kostelníky a pro všechny, kdo…

Ludvík Armbruster - poutavý dokument k poslechu

(10. 1. 2022) Chybí nám japonská zdvořilost. Naučili jsme se lhát, řekl před smrtí jezuita Armbruster v pořadu Příběhy 20.…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2022) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2022) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Zjevení Páně (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2022) Slavnost Zjevení Páně (epifanie) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o zjevení…