Smrt je silná, láska silnější...

Smrt je silná, může nás zbavit daru života.
Láska je silná, může nám vrátit ještě lepší život. 

Smrt je silná, může nám vzít schránku tohoto těla.
Láska je silná, může vzít smrti její kořist a dát nám ji zase zpět. 

Smrt je silná a žádný člověk jí nemůže odolat. Láska je silná a může ji přemoci, otupit její zbraň, odrazit její nápor, zrušit její vítězství. A dojde k tomu, až bude přemožena a uslyší slovo: Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec? 

Silná jako smrt je láska, protože Kristova láska přináší smrti smrt. Proto praví: Budu tvou smrtí, ó smrti, budu tvou ranou, podsvětí. Ovšem také láska, kterou my milujeme Krista, i ta je silná jako smrt. Je totiž také něčím jako smrt, protože láskou starý život hasne, hříchy mizí a mrtvé skutky jdou stranou. 

Tato naše láska ke Kristu, jakkoli se nemůže rovnat jeho lásce k nám, přece se jí v něčem podobá, je jejím obrazem a podobenstvím. Neboť on dříve miloval nás a příkladem lásky, který nám dal, se stal naší pečetí, která nám vtiskuje jeho podobu; pozemskou podobu odkládáme a bereme na sebe nebeskou; jako jsme sami milováni, tak milujeme i my jeho. Tak nám zanechal příklad, abychom šli v jeho stopách. 

Proto říká: Polož mě jako pečeť na své srdce. Jako kdyby řekl: Miluj mě, jako já miluji tebe. Měj mne stále ve své mysli, ve své paměti, ve své touze, ve svém vzdychání, nářku i vzlykotu. Měj na paměti, člověče, jak jsem tě stvořil, jak jsem tě nad ostatní stvoření vyvýšil, jakou hodností jsem tě poctil, jakou slávou a ctí jsem tě ověnčil, jak jsem tě postavil jen málo za anděly a jak jsem ti všecko položil k nohám. Měj na paměti nejen, co jsem ti učinil, ale jaké utrpení a jakou pohanu jsem pro tebe snášel. A řekni sám, zdali se ke mně nechováš nespravedlivě, když mne nemiluješ. Vždyť kdo tě miluje tak jako já? Což jsem to nebyl já, kdo tě stvořil? Což jsem to nebyl já, kdo tě vykoupil? 

Zbav mě, Pane, mého kamenného srdce, zbav mě srdce tvrdého a neobřezaného a dej mi srdce nové, srdce z masa, srdce čisté. Ty, který srdce očišťuješ a očištěné miluješ, vezmi si mé srdce a zabydli se v něm, pevně je drž a naplň je, ty výšino nad mé výšiny a hlubino nad mé hlubiny. Ty vzore krásy, ty pečeti svatosti, přetvoř mé srdce podle svého obrazu; přetvoř mé srdce podle svého milosrdenství, Bože, ty skálo mého srdce a můj podíle navěky. Amen.

Z traktátů Balduina, biskupa z Canterbury  (* 1125 † 19. 11. 1190)

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře