Bůh je sám v sobě dialogem, sám v sobě společenstvím. - archív citátů

Navigace: Tematické texty M MladíKomentáře P. Jana Balíka. Společenská skleróza (P. Jan Balík)

Společenská skleróza (P. Jan Balík)

K lidským vlastnostem patří, že na to špatné snadno zapomínáme. I společnost má svou paměť a je velmi neblahé, když tato společenská paměť trpí sklerózou. Historické události mohou sloužit jako preventivní škola mnohých chyb. Pravdivost ke své minulosti umožňuje kvalitnější prožívání současnosti. Podíváme-li se na naše národní dějiny a na národní paměť, musíme konstatovat, že nejenže trpí sklerózou, ale setkáváme se i s její neustálou manipulací. Není divu, že naše společnost zapomíná.

S jedním takovým alarmujícím příkladem jsme se mohli setkat nedávno na stránkách novin. Autor líčil dobu komunismu a tvrdil, že není pravda, že by naše západní hranice byla tehdy tvořena vysokým drátěným plotem a že celá armáda pohraniční stráže za pomoci mnoha pomocníků střežila hranici, aby nemohl nikdo z "komunistického ráje" utéci. Je to jeden z příkladů, jak se dá manipulovat dějinami a národní pamětí. Naštěstí ještě i dnes stačí navštívit Šumavu a procházet se po turistických stezkách, aby se člověk přesvědčil o opaku a rozpoznal historickou pravdu. Široké, dlouhé průseky, násilně vykácené, ještě dnes svědčí o bdělé ostraze, na niž tehdejší moc vynakládala nemalé prostředky. Mezi dvěma vysokými drátěnými ploty pruh uválcovaného písku, signalizační dráty, asfaltové silnice pro gazíky, široké pohraniční pásmo, to je skutečnost, kterou nikdo nemůže popírat. A přece se s tím setkáváme!

Naše sociální paměť však trpí daleko tíživějším zapomínáním, než je zmíněný příklad. Před rokem 1989 se cestovat do zahraničí prakticky nemohlo; počítače byly buržoasním výmyslem; kupovalo se to, co bylo; mobily byly věcí neznámou... A dnes? Cestovat po světě je normální součástí našeho života. Nemusíme ihned myslet jen na rekreační pobyty, ale stačí si uvědomit, kolik nás v době svobody již putovalo na nejrůznější poutní místa Evropy a světa. Studium v zahraničí a pobyt v zahraničních rodinách je dnes normální.

Zkusme letmo porovnat. Ještě v roce 1993 na světový den mládeže do Denveru mohlo jet jen několik mladých lidí, kterým byla prakticky celá pouť hrazena sponzorsky. Finanční náročnost přesahovala jejich možnosti. Loni již nebyl problém, aby si 120 mladých lidí uhradilo z vlastních zdrojů náklady na cestu na Světový den mládeže v kanadském Torontu. A když si uvědomíme, kolik věřících se už vydalo na úchvatnou pouť do Svaté země, musíme se z toho jen radovat.

Naše finanční možnosti nám dovolují opravdu leccos. Počítač je pro nás samozřejmým pomocníkem a často nám doma zabírá pracovní stůl. Hustota mobilních telefonů je v České republice jedna z největších na světě. Bylo by jistě zajímavé zjistit, o kolik musí rodiče měsíčně navýšit kapesné například 13letému synovi nebo dceři, kteří bez mobilu již nedovedou žít. A nákupy? Už nekupujeme pouze to, co je, ale zvykli jsme si procházet dlouhými regály prostorných supermarketů a vybírat z velkého množství zboží. A že často vybereme více, než potřebujeme, a že vybereme i mnoho zbytečností, které se nám líbí, to si ani neuvědomujeme.

Toto vše svědčí o jedné důležité proměně, která se s naším národem stala. Nejsme chudí. Nepatříme mezi drtivou většinu lidí, kteří zápasí o holý život a nebo mají jen to nejnutnější. Nežijeme pod jařmem znásilňující totality, ale pohybujeme se jako svobodní občané své země, mající velké možnosti.

Nebudeme jistě tvrdit, že vše je růžové. Ale i přes mnohé neblahé jevy, jako je nezaměstnanost, časté vykořisťování zaměstnanců a existenční těžkosti mladých a početných rodin, je třeba vidět skutečnost pravdivě. Pokud se týká společnosti jako celku, můžeme konstatovat, že žijeme ve státě, který patří mezi nejbohatší na světě. Možná to někoho překvapí. A byť je naší národní vlastností věčné nadávání a stěžování si, je to fakt, který se dá snadno zjistit.

Nedávno jsem se účastnil setkání delegátů biskupských konferencí z celého světa zodpovědných za organizování světových dnů mládeže. Jedinečná příležitost poznat sociální situace v nejrůznějších částech světa. A musím říci, že jsem se mnohdy styděl. Měl jsem silný dojem, že patřím mezi světové boháče. Ne, nepřeháním. Když jsem si povídal s děvčetem z Portugalska, aktivní studentkou, pocházející z rodiny s 12 sourozenci, bylo zřejmé, že na světové setkání mládeže v Torontu nemohla jet kvůli nedostatku financí. Podobně hovořila delegátka ze Sicílie. A to jsme stále v Evropě. O co pak bylo bolestnější naslouchat delegátům, kteří hovořili o hladu, bídě, záplavě nemocí a o lidském utrpení obrovských rozměrů. Trpké bylo naslouchat lidem přicházejícím z válečných konfliktů. Svět je prostě daleko tvrdší, než jak se nám v české kotlině zdá. Vrátit se po takové zkušenosti domů a vidět, jak jsou naše děti - ale i dospělí - vybíravé v jídle, jak se jídlo vyhazuje, jak se ve dne v noci, ve všední den i v neděli, lidé valí s plnými košíky nákupů z přeplněných obchodních center, je docela smutné.

Naštěstí není všechno jen jednobarevné. To, čemu říkáme solidarita, křesťanské společenství majetku, je také na postupu. Stačí vzpomenout na celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou, kde na charitativní účely mladí lidé mezi sebou vybrali 365 tisíc, a jak jich pak stovky přímo ze setkání odjely na pomoc postiženým povodněmi.

Nicméně je pravdou, že jsme jako celek snadno zapomněli na dobu minulou a že se podvědomě snažíme srovnat po všech stránkách s německým sousedem, který patří ke světové špičce. Od komunismu ke konzumismu je krátká cesta a my jsme si jako národ na konzumní společnost rychle přivykli. A opět se hubuje a nadává, opět jsme nespokojení, a tak si ani neuvědomujeme, co všechno se změnilo, na co všechno máme a jak jsme ve skutečnosti bohatí.

Svět je ale mnohem větší a my bohatí máme odpovědnost nejen za sebe, ale za celý svět. Učit se vděčnosti a skromnosti, část ze svých peněz darovat chudým, to je směr, kterým je třeba se vydat. Sobectví je přeci vždy cestou k chudobě, kdežto Kristovo "dejte a bude vám dáno" je cestou k pravému bohatství.


Autor: Jan Balík

Témata: Mladí

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm 8; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval.
Další text k zamyšlení na toto téma:
„Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“
Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého.
https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(16. 6. 2019) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Slavnost Nejsvětější Trojice

(14. 6. 2019) Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh -...

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích
(13. 6. 2019) Brzy budou prázdniny a kostely budou otevřeny i pro náhodné kolemjdoucí, trávící v našem okolí třeba dovolenou....

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2019) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019
(12. 6. 2019) Pozvání na mezinárodní konferenci ke 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka, kterou bude pořádat Výbor pro...

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

(11. 6. 2019) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum...

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou
(7. 6. 2019) Dne 23. května předal prorektor prof. Jan Royt doc. Aleši Opatrnému během slavnostního zakončení akademického roku Te...

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání
(7. 6. 2019) Seznamuje malé čtenáře a čtenářky s tím, kdo je Ježíš, co je na jeho příběhu nejdůležitější a jak z toho žije...