Kdyby Bůh byl netečný  vůči našemu utrpení, nepřišel by ... - archív citátů

Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Osud patří k člověku právě tak jako země, k níž ho poutá přitažlivost, bez níž by byla chůze nemožná. Ke svému osudu se máme stavět jako k zemi, na níž stojíme - k zemi, která je odrazovým prknem pro naši svobodu. Svoboda bez osudu je nemožná; svoboda může být pouze svobodou vůči nějakému osudu, svobodným chováním se k osudu. Člověk je snad svobodný, ale nevznáší se jakoby volně ve vzduchoprázdném prostoru, nýbrž nachází se uprostřed množství vazeb. Tyto vazby jsou však východiskovými body pro jeho svobodu. Svoboda předpokládá vazby; je na ně odkázána. Ale tato odkázanost neznamená žádnou závislost. Země, po níž člověk jde, je už v chůzi také transcendována a je pro člověka zemí nakonec jen potud, pokud je transcendována, pokud je bází pro odskok. Kdybychom chtěli člověka definovat, museli bychom ho určit jako takovou bytost, která se osvobozuje již také od toho, čím je určena (určena jako biologicko-psychologicko-sociologický typ); takovou bytost tedy, která transcenduje všechny své určenosti tím, že je překonává nebo utváří, a to i tehdy, když se jim podrobuje. (88)
(...)
Svoboda vůle se staví proti osudovosti. Neboť osudem nazýváme pávě to, co se bytostně vymyká svobodě člověka, co není ani v jeho moci, ani v jeho odpovědnosti. Při tom všem ani na okamžik nezapomínáme na to, že všechna lidská svoboda je natolik vázána na osudovost, že se vůbec může rozvíjet pouze v ní a za ní. (90)
(...)
Obvykle vidí člověk pouze strniště pomíjejícnosti, co však přehlíží, jsou plné stodoly minulosti. Tím, že se to stalo minulým, není totiž nic nenávratně ztraceno daleko spíše je to všechno neztratitelně uchováno. Nic se nedá odstranit ze světa, co se jednou stalo:, nezáleží pak všechno tím více na tom, aby to bylo do světa vytvořeno? (90)

(Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši, Cesta, Brno 1996, 88,90,91)


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 50,4-7; Žalm 22; Flp 2,6-11
Mt 26,14 - 27,66

Když se čtou pašije, nejednou vyvstane otázka, zda Nebeský Otec skutečně opustil Ježíše, svého syna. Velké teologické téma má řadu praktických důsledků. Ježíš ve svém lidství neskutečně trpí pro strašlivou bolest způsobenou mučením, ale také jako druhá božská Osoba, která na sebe vzala důsledky lidského hříchu, což znamená oddělení se od Otce. Proto mluvíme o obrovské temnotě, do které Ježíš vstoupil, když na sebe vzal náš hřích. V tomto smyslu prožívá opuštěnost. Ale fakticky Otec prožívá Synovu oběť s velikou bolestí lásky. Otec je u kříže přítomen! Zároveň ale ví, že kříž není poslední krok této cesty. Zázrak vzkříšení je trumf, kterým je i Zlo zaskočeno. Ježíš na kříži cituje slova Žalmu 22, protože tento žalm výstižně zachycuje bolest trpícího, ale také důsledek vysvobození. Nejde tedy spíš o proroctví, které tu naznačil? Toto máme zakusit o Velikonocích!

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2023) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Květná neděle

Květná neděle
(29. 3. 2023) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2023) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2023) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(24. 3. 2023) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

(23. 3. 2023) Rafqa Pietra Choboq Ar-Rayès * 29. 6. 1832 Libanon † 23. 3. 1914 Libanon 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2023) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…