Prosme o milost nebýt křesťany jen podle slov, nýbrž podle skutků,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Osud patří k člověku právě tak jako země, k níž ho poutá přitažlivost, bez níž by byla chůze nemožná. Ke svému osudu se máme stavět jako k zemi, na níž stojíme - k zemi, která je odrazovým prknem pro naši svobodu. Svoboda bez osudu je nemožná; svoboda může být pouze svobodou vůči nějakému osudu, svobodným chováním se k osudu. Člověk je snad svobodný, ale nevznáší se jakoby volně ve vzduchoprázdném prostoru, nýbrž nachází se uprostřed množství vazeb. Tyto vazby jsou však východiskovými body pro jeho svobodu. Svoboda předpokládá vazby; je na ně odkázána. Ale tato odkázanost neznamená žádnou závislost. Země, po níž člověk jde, je už v chůzi také transcendována a je pro člověka zemí nakonec jen potud, pokud je transcendována, pokud je bází pro odskok. Kdybychom chtěli člověka definovat, museli bychom ho určit jako takovou bytost, která se osvobozuje již také od toho, čím je určena (určena jako biologicko-psychologicko-sociologický typ); takovou bytost tedy, která transcenduje všechny své určenosti tím, že je překonává nebo utváří, a to i tehdy, když se jim podrobuje. (88)
(...)
Svoboda vůle se staví proti osudovosti. Neboť osudem nazýváme pávě to, co se bytostně vymyká svobodě člověka, co není ani v jeho moci, ani v jeho odpovědnosti. Při tom všem ani na okamžik nezapomínáme na to, že všechna lidská svoboda je natolik vázána na osudovost, že se vůbec může rozvíjet pouze v ní a za ní. (90)
(...)
Obvykle vidí člověk pouze strniště pomíjejícnosti, co však přehlíží, jsou plné stodoly minulosti. Tím, že se to stalo minulým, není totiž nic nenávratně ztraceno daleko spíše je to všechno neztratitelně uchováno. Nic se nedá odstranit ze světa, co se jednou stalo:, nezáleží pak všechno tím více na tom, aby to bylo do světa vytvořeno? (90)

(Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši, Cesta, Brno 1996, 88,90,91)


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Úterý 20. 4.

Sk 7,51 – 8,1a; Jan 6,30-35

Komentář k Jan 6,30-35: Nasycení pro ty, kdo duchovně hladoví, a jistě i pro ty, kdo Pána hledají. Kéž jim dovedeme Pána přiblížit dobrým slovem, tím, že jim věnujeme čas!

Zdroj: Nedělní liturgie

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2021) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Sv. Damián de Veuster - největší Belgičan všech dob (svátek 15. 4.)

(14. 4. 2021) Diváci vlámské televize VRT nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob P. Damiána de Veuster

Händel: i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(13. 4. 2021) (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) Po prodělané mrtvici se dostal na pokraj zhroucení, a ochrnula i jeho…

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery
(12. 4. 2021) 13. dubna 1950 přepadla komunistická Státní bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého…

Druhá neděle velikonoční - svátek Božího milosrdenství

(6. 4. 2021) Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan…

Bílá sobota

(1. 4. 2021) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(1. 4. 2021) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.
(1. 4. 2021) V předvečer slavnosti Božího milosrdenství se Jan Pavel II. vrátil do Otcova domu

Velký pátek

(31. 3. 2021) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.