Světu by chybělo něco zcela zásadního, pokud by v něm chyběl čas věnovaný modlitbě. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceCírkevní dokumenty Tertio millennio adveniente

Tertio millennio adveniente

...Slovo je věčná moudrost, vzor a soupodstatný obraz Boha "odlesk božské slávy a a výrazná podoba jeho podstaty" (Žid 1, 3). Zrozen ve věčnosti a stejně od věčnosti milován Otcem, jako Bůh z Boha a Světlo ze Světla, je počátkem a pravzorem všech Bohem v čase stvořených věcí.
Skutečnost, že věčné Slovo přijalo v plnosti času postavení tvora, dává betlémské události, k níž došlo před dvěma tisíci léty, mimořádný kosmický význam. Skrze ono Slovo se veškeré stvoření jeví jako "kosmos", tedy uspořádaný svět. A je to opět Slovo, které svým vtělením obnovuje kosmický řád stvoření. List Efesanům hovoří o záměru, který si Bůh předsevzal uskutečnit skrze Krista, "až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi" (1, 10).
/Tertio millennio adveniente 2/

+

Spasitel světa Kristus je jediný prostředník mezi Bohem a lidmi a není pod nebem jiného jména, jímž bychom mohli být spaseni (srov. Sk 4, 12). V listu Efesanům čteme: "V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a prozíravostí... jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas" (Ef 1, 7-10). Kristus, Syn soupodstatný s Otcem, je tak ten, který zjevil Boží plán s veškerým stvořením, zvláště s člověkem. Jak zdůrazňuje 2. vatikánský koncil, "plně odhaluje člověka jemu samému a dává mu poznat vznešenost jeho povolání".2 Toto povolání mu ukazuje tak, že odhaluje tajemství Otce a jeho lásky. Jako "obraz neviditelného Boha" je Kristus dokonalý člověk, který navrátil Adamovým synům podobnost s Bohem, porušenou hříchem. V jeho lidské přirozenosti, prosté každého hříchu a přijaté do božské osoby Slova, se pozvedá obecná přirozenost všech lidí k nejvyšší důstojnosti: "Vždyť svým vtělením se jistým způsobem spojil s každým člověkem on sám, Syn Boží. Lidskýma rukama pracoval, lidskou myslí přemýšlel, lidskou vůlí jednal, lidským srdcem miloval. Narozen z Panny Marie, stal se opravdu jedním z nás, ve všem nám podobný kromě hříchu".3
/ Tertio millennio adveniente 4/

+

Boží Syn se "stal jedním z nás" s tak velkou pokorou, proto ani neudivuje, že světští historici ve svém zaujetí pro větší události a význačnější osobnosti věnovali zpočátku této věci jen drobné zmínky...
...Kristus, pravý Bůh a pravý člověk, Pán světa, je rovněž i Pán dějin, jejichž je "alfa a omega" (Zj 1, 8; 21, 6), "začátek i konec" (Zj 21, 6). V něm vyslovil Otec poslední a rozhodující slovo o člověku a jeho dějinách. Stručně a výstižně to říká list Židům: "Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil promluvil k nám skrze svého Syna" (1, 1-2).
/Tertio millennio adveniente 5/

+

Ježíš se narodil z vyvoleného národa, aby naplnil slib daný Abrahámovi, který ustavičně připomínali proroci. Ti mluvili jménem Boha a na jeho místě. Řád Starého zákona je svou podstatou zaměřen k přípravě a zvěstování příchodu Krista, Vykupitele všeho stvoření, a jeho mesiášského království. Tak jsou knihy Starého zákona trvalými svědky láskyplného Božího vedení.8 To dosahuje svého cíle v Kristu: ten už nemluví jen "ve jménu Boha" jako proroci, nýbrž tu promlouvá sám Bůh ve svém věčném Slovu, které se stalo tělem. Zde se setkáváme s podstatným momentem, jímž se křesťanství liší od ostatních náboženství, v nichž je od počátku deklarováno hledání Boha ze strany člověka. V křesťanství se vše odvíjí od vtělení Slova. Zde nejenom člověk hledá Boha, ale
Bůh sám přichází,
aby o sobě promlouval k člověku a ukazoval mu cestu, po níž k němu může dojít.
To hlásá prolog Janova evangelia: "Boha nikdy nikdo neviděl. Jednorozený Bůh který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu" (1 18). Proto je vtělené Slovo naplněním hluboké touhy, přítomné v každém lidském náboženství; toto naplnění je Božím dílem a převyšuje veškeré lidské očekávání. Je to tajemství milosti.
V Kristu už náboženství není snahou "hledat Boha, zdali by se ho snad nějak mohli dohmatat a nalézt ho" (Sk 17, 27), ale odpovědí víry Bohu, který se zjevuje: v této odpovědi mluví člověk se svým Bohem jako se Stvořitelem a Otcem; a tato odpověď může být dána díky jedinému člověku, který je zároveň Slovem soupodstatným s Otcem, v němž Bůh hovoří s každým člověkem a člověk se stává takovým, aby mohl Bohu odpovědět. Ba víc, v tomto člověku odpovídá Bohu veškeré stvoření. Ježíš Kristus je totiž nový počátek všeho: v něm je všechno znovu objevováno, přijímáno a navráceno Stvořiteli, od něhož vše vzešlo. Tímto způsobem je tedy Kristus naplněním touhy všech náboženství světa, a z tohoto důvodu je jeho jedinou a definitivní cestou. Jestliže na jedné straně hovoří k lidem v Kristu Bůh sám o sobě, pak na druhé straně zároveň v Kristu samotném mluví celý lidský rod a veškeré stvoření o sobě k Bohu, a dokonce se Bohu odevzdává. Tak se všechno vrací ke svému počátku. Ježíš Kristus je jednota všeho (srov. Ef 1, 10) a zároveň dovršení všeho v Bohu; a tato dokonalost je Boží slávou. Náboženství ustanovené v Kristu je náboženstvím slávy, bytí v novosti života ke chvále Boží slávy (srov. Ef 1, 12). Veškeré stvoření je ve skutečnosti provoláním jeho slávy; zvláště pak člověk (vivens homo) je zjevením Boží slávy, neboť je povolán, aby žil v plnosti života v Bohu.
/Tertio millennio adveniente 6/
 


Témata: Vánoce

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 28. 10. svátek sv. Šimona a Judy

Ef 2,19-22; Žl 19;; Lk 6,12-19

Komentář k Lk 6,12-19: Náš Pán si vyvolil svých Dvanáct po noci, kterou strávil v modlitbě. Chci s Ježíšem bdít a modlit se za svou zemi, za nástupce apoštolů v mé vlasti…

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

(4. 11. 2021) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

28. říjen 1918

28. říjen 1918
(26. 10. 2021) Tomáš Garrigue Masaryk byl prezident osvoboditel. Osvobodil nás. Ovšem na pouhých 20 let.

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

(24. 10. 2021) monsignora O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), který za války zachránil tisíce lidí. Příběh má…

Nevšední biskup v neklidné době - sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

(22. 10. 2021) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…

Synoda 2021-2023: proč, co, jak? Krátké video

Synoda 2021-2023: proč, co, jak? Krátké video
(20. 10. 2021) Odpovídá P. Roman Czudek, rektor papežské kolenje Nepomucenum v Římě.

Blahoslavený Karel Habsburský, "Rakouský" (21.10.)

(20. 10. 2021) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... 

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2021) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

(15. 10. 2021) Papež zvolil novou formu synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2021) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…