Texty Raniero Cantalamessy

Na Boží lásce není nejdůležitější to, že člověk miluje Boha, ale že Bůh miluje člověka a miloval ho jako první: "V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás..." (1Jan 4,10)
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str 16/

Bůh miluje, protože "dobro se chce rozdávat".
Pokud lidská láska slouží jako symbol lásky Boží, láska Boží slouží jako model lásky lidské. Pozorujeme-li, jaká je láska Boží - silná, něžná, vytrvalá, nezištná - objevujeme, jaká má být láska lidská. (Otcovská, mateřská, manželská, k Bohu, k bližnímu)...
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str 21/

Důkaz, že mě Bůh miluje, nemusím hledat /někde jinde/ venku: důkaz jsem já sám; moje bytí je dar samo o sobě. Pozorujeme-li sami sebe ve víře, můžeme říci: existuji, tedy jsem milován! Pro křesťana platí, že: "být znamená být milován" (G. Marcel).
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str 27/

Duch vnáší do srdce člověka Boží lásku. (Srv. Řím 5,5) Tím v něm probouzí jakoby jiného člověka, který miluje Boha a s radostí plní to, co mu Bůh přikazuje... Nový zákon, kterým je Duch, je mnohem víc než pouhé "oznámení" vůle; on je "působení", živý a aktivní princip.
Nový zákon, nebo zákon Ducha, není proto v úzkém slova smyslu ten, který Ježíš vyhlásil na hoře blahoslavenství, ale ten, který o letnicích vryl do srdcí učedníků. Evangelijní přikázání jsou samozřejmě vznešenější a dokonalejší než starozákonní; přesto by sama o sobě zůstala neúčinná. Kdyby stačilo vyhlásit novou Boží vůli evangeliem, proč by pak Ježíš musel umřít a proč by musel přijít Duch svatý? Že to nestačilo, dokazují sami apoštolové, kteří vyslechli celé evangelium ...a přesto pak nenacházejí sílu ke splnění žádného z Ježíšových přikázání. Kdyby Ježíš zůstal jen u vyhlášení nového přikázání: Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali (Jan 13,34), pak by z něj byla jen "litera", jako předtím ze Starého zákona. Novým zákonem, zákonem Ducha, který vede k životu, se plně stává o letnicích, když Ježíš vylije skrze Ducha lásku do srdcí učedníků. Toto přikázání je "nové" Duchem, nikoli literou; litero je "staré"...

Bez vnitřní /ho působení/ (milosti) Ducha /svatého/ by jak evangelium, tak nové přikázání /lásky/ zůstalo starým zákonem, literou. Svatý Tomáš Aquinský rozvíjí odvážnou myšlenku svatého Augustina: "Literou je míněn každý psaný zákon, který zůstává mimo člověka, i morální přikázání evangelia, a proto by i evangelijní litera zabíjela, kdyby v sobě neobsahovala léčivou milost víry.
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str .157-158/

Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. (Řím 5,5) Touto láskou nás miluje Bůh a současně způsobuje, že my jí milujeme jeho a bližního. Je to nová schopnost milovat...
Tomu, kdo k evangeliu přistupuje s lidským smýšlením, připadá absurdní, že se z lásky dělá "přikázání" a namítá: co to je za lásku, když není svobodná, ale nařízená? Odpověď zní: jsou dva způsoby, jak přimět člověka, aby určitou věc (něco) udělal, nebo neudělal: buď ho k ní přinutit, anebo ho přivábit; zákon vede člověka prvním způsobem, přinucením, pod hrozbou trestu; láska ho vede druhým způsobem, přivábí ho. Všichni jsou totiž přitahováni tím, co milují, aniž by k tomu museli být nuceni zvenčí.
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str.159/

Ukažte Dobro duši žíznící po pravdě, a ona se po něm vrhne. Láska je jako "závaží" na duši, které ji táhne k předmětu vlastní touhy, o němž ví, že v něm najde pokoj. (Podle sv. Augustina)
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str.160/

Mezi plody Ducha, neboli křesťanskými ctnostmi, vyjmenovanými apoštolem v Gal 5,22, najdeme na prvním místě lásku.
/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str.196/