Tři dýmky – o hněvu

Kdysi člen jednoho kmene předstoupil rozzuřeně před náčelníka a sdělil mu, že se rozhodl pomstít se nepříteli za těžkou urážku. Chtěl ho okamžitě bez milosti usmrtit! Náčelník ho pozorně vyslechl a potom navrhl, aby udělal, co zamýšlí. Předtím ať si však naplní dýmku tabákem a v klidu ji vykouří pod posvátným stromem.

Muž si nacpal dýmku a posadil se pod korunu velkého stromu.

Dýmku vykouřil během hodiny. Potom z ní vyklepal popel a rozhodl se znovu si promluvit s náčelníkem. Řekl mu, že zabít nepřítele by bylo příliš tvrdé, ale dá mu aspoň pořádný výprask, aby nikdy nezapomněl, že ho urazil.
Náčelník ho opět vyslechl a schválil jeho rozhodnutí. Nařídil mu však, aby si znovu naplnil dýmku a vykouřil ji na stejném místě.

I tentokrát muž úkol splnil a půl hodiny přemýšlel. Potom se vrátil k náčelníkovi a řekl mu, že i fyzický trest by byl přehnaný. Raději nepříteli špatný skutek předhodí přede všemi a udělá mu ostudu. Opět byl vlídně vyslechnut a stařec mu i tentokrát přikázal, aby si to ještě jednou promyslel.

I když muže opětovný požadavek tak trochu obtěžoval, posadil se přece už s mnohem větším klidem pod stoletý strom, a tabák i zlost se vypařily jako dým. Pak se vrátil k náčelníkovi a řekl mu:
„Všechno jsem si promyslel a řekl bych, že mi to za to nestojí. Půjdu za tím, kdo mě urazil, a obejmu ho. Získám přítele, který svého činu bude určitě litovat.“

Náčelník muže obdaroval dvojnásobným množstvím tabáku, aby si on i protivník mohli společně pod stromem zakouřit, a řekl:
„Od samého začátku jsem chtěl, aby ses takto zachoval, ale nemohl jsem ti to říct. Potřeboval jsi čas, abys na to přišel sám.“

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy pro uzdravení duše, José Carlos Bermejo,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno