Učitelský úřad - reprezentant víry (Walter Kasper)

Úřad je naopak odpovědný za ustavení správného vztahu mezi společenstvím věřících a předem daným obsahem víry a je odpovědný za správnou komunikaci uvnitř církve. Úřad je nutno chápat ve dvojím ohledu jako službu: jako službu slovu a jako službu obci. (124)

Bylo by naivní vírou, kdybychom spoléhali jen na to, že při vyrovnávání různých stanovisek se vědomí víry církve časem samo od sebe ustálí v rozumném středu, že se nakonec pravda prosadí na základě lepších argumentů. To je ideál, ale bohužel nikoliv skutečnost. Takový ideál předpokládá, že v církvi existuje otevřený dialog, kde všichni poslouchají jeden druhého a nechávají se navzájem přesvědčovat; předpokládá, že neexistují mocenské zájmy, neústupnost a zarputilost. Protože tomu zjevně tak není, musí se prostor pro komunikaci a dialog neustále udržovat otevřený. Instituce úřadu je - nebo by měla být - podle své ideje něco jako instituce svobody. Měla by být střediskem komunikace a pečovat o to, aby se všem dostalo slova. Měla by v tomto všeobecném dialogu artikulovat společná základní přesvědčení a uplatňovat je. Bohužel úřadu v tom dosti často stojí v cestě jeho vlastní nedostatek komunikace a izolovanost. Dnes v církvi netrpíme nadmírou autority, nýbrž nedostatkem pravé autority, která je s to artikulovat víru závaznou pro všechny tak, aby se v ní poznali všichni, kteří jsou dobré vůle, a tak došlo k souhlasu.(125)

V církvi mohou existovat situace, kdy normální formy komunikace z nějakých důvodů nefungují, kdy však je nutno kvůli zachování církve jasně a rozhodně promluvit. Tehdy úřad má a musí podat svědectví víry a vystoupit jako mluvčí víry církve. V takových situacích učitelský úřad nemluví za sebe, nýbrž vystupuje jako reprezentant víry církve; pak mu náleží neomylnost, která je vlastní celé církvi. (125-26)

(Walter Kasper: Uvedení do víry, Řím, Křesťanská akademie 1987, . 124-26)