Úvod

Cílem této práce není podat vyčerpávající nebo alespoň zevrubné odpovědi na všechny problémy, uvedené v následujících řádcích, natož dát univerzálně použitelné zaručeně úspěšné rady, jak vše dobře vyřešit. Každý případ, který je zde uváděn, je v podstatě speciální oblastí, která se neobejde bez zásahu dalších odborníků a ke které existuje specializovaná literatura. Jenže úkolem pastorace není vše řešit a vyřešit, ale spíš doprovázet k lidsky důstojnému zvládnutí (zvládání) situace - a doprovázet třeba i v té nejdelší a mlhavé perspektivě do Božího království (mám na mysli lidi, s nimiž nelze dlouhodobě o křesťanské víře snadno nebo vůbec komunikovat). Cílem těchto řádků je především upozornit na mnohé (jistě ne všechny) oblasti, ve kterých se má konat pastorační péče církve a dodat čtenáři odvahu, aby se pokusil o orientaci a doprovázení, jestliže se s nějakým méně obvyklým případem setká a neutíkal z takové situace nebo se neuchyloval k frázím a zdánlivě zbožným řešením, která by byla nekvalifikovaná, neautentická - a tedy i bezbožná. Zároveň chci povzbudit každého, kdo to myslí s evangeliem i s bližními vážně, aby se nebál vstupovat i do situací a problémů, které jsou mu spíš cizí než blízké a v nichž nemá zkušenosti. Pokud do nich nebude vstupovat jako vševědoucí a všeumějící, pokud bude šťastný i z toho, že i když nemůže poradit a vyřešit, může být nablízku, soucítit a snažit se o porozumění a alespoň dílčí řešení, bude pomocníkem druhým a sám se mnohému naučí. Autor následujících řádků musí sám popravdě říci, že se ve své práci zpravidla začal zajímat o teoretické znalosti a řešení až poté, kdy byl s nějakým problémem konfrontován a že se právě ze situací, kdy se nechal lidmi vtahovat do jejich obtíží, otázek a trápení, ledacos naučil a mnohé pro vlastní život získal.