Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty B Bible, Boží slovo, Písmo svatéDelší texty Úvod do lectio divina (Mario Masini)

Úvod do lectio divina (Mario Masini)

Smyslem, "lectio divina" je osvojit si schopnost přejít od "psaného slova" k "slovu živému". (7) Od "plnosti knihy" k "plnosti Slova". (9)
"Boží slovo je "čisté" (Př 3O,7), "přímé" (Ž 33,4), "spravedlivé" a "osvěcující" (Ž 19,19)." (12)

"Je sice pravda, že "litera" Písma je půda vyprahlá a neschůdná. Ale i v ní "kope-li se do hloubky, objeví se skrytý, průzračně čistý pramen."" (14)

Sv. Řehoř Veliký: "Jako úder kladiva vykřeše ze studeného kamene žhavé jiskry, tak z lectio Božího slova pod vlivem Ducha svatého vyšlehne oheň." (15)

Písmo svaté vděčí za svůj vznik Duchu svatému - ale pak také musí být čteno v tomto Duchu, aby bylo chápáno "duchovně". (16-17)

Origenes: "Kdo čte Písmo svaté, musí být plný Ducha svatého, protože jenom tak mu může porozumět." (17)

Sv. Řehoř Vel.: "Jestliže Duch svatý není přítomen v "srdci" toho, kdo poslouchá, zbytečně mluví učitel. Nikdo ať se nedomnívá, že se něčemu naučí z úst učitele, protože se zbytečně namáhají ústa, chybí-li Učitel vnitřní." (19)

Vyjít z textu a dospět k setkání s Kristem v Duchu svatém. (2O)
Nyní návrat k Písmu, k Božímu slovu. Žádá se více slovo Boží než lidské. (27)

lectio divina není jen letmá četba, není to ani studium Bible, ale je to autentické, jestliže se srdce otevře vlivu Ducha svatého, který oživuje plamen víry a umožňuje objevit v bibli poklady božské moudrosti: nevyzpytatelné bohatství Otcova plánu spásy. (sr. Ř 11,33; Ko 1,27) (3O)

Je to spíše mystika než technika. Je třeba "vstoupit do mlčení Božího slova", mít hořící srdce jako emauzští učedníci. Dospět k důvěrnému styku s Bohem. (31)

"Je to pokojné a pokoj dávající hledání Boha..." (32)

Bůh mluví, člověk naslouchá. (33)

(Mario Masini: Úvod do "lectio divina Karmelit. nakl. Kostelní Vydří 1993, 7-33)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.