Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty D DobroDelší texty Základ demokracie (Joseph kardinál Ratzinger)

Základ demokracie (Joseph kardinál Ratzinger)

Dnes víme, že se demokratický model vyvinul z mnišských pravidel, která svými kapitulami a hlasováním takový vzor poskytla. Myšlenka stejného práva všech tak nalezla svou politickou formu. Jistě, už předtím existovala řecká demokracie, ze které vzešly rozhodující podněty, která však po odstranění božstev musela být nově interpretována. Je obecně známým faktem, že obě prvotní demokracie, americká a anglická, spočívají na konsenzu hodnot vycházejících z křesťanské víry a mohly a mohou fungovat jen proto, že tu existovala základní shoda o těchto hodnotách. Potud můžeme také historicky učinit pozitivní bilanci křesťanství, ze kterého se zrodil nový vztah člověka k sobě samému i nová lidskost. Antická řecká demokracie se zakládala na posvátném občanství božstev. Křesťanská demokracie novověku spočívá na posvátnosti hodnot zaručených vírou, které se vymykají libovůli většiny. Právě to, co jste řekl o bilanci 20. století, přece také ukazuje, jak při popření křesťanství náhle opět vyrážejí archaické moci zla, které byly křesťanstvím zažehnány. Čistě historicky se dá říci: Demokracie bez náboženského, "sakrálního" základu neexistuje.

O poslání církve ve světě poznamenal jednou kardinál Newman: „Jen proto, že existujeme my křesťané, že existuje mezinárodní síť obcí rozšířená po celé zemi, nezaniká svět. Trvání světa je spojeno s trváním církve. Onemocní-li církev, nezhostí se nářek světa nad sebou samým.“

Možná, že někomu bude připadat tato formulace příliš drastická, ale řekl bych, že právě dějiny velkých ateistických diktatur našeho století, nacionálního socialismu a komunismu ukazují, že pád církve, rozpad a nepřítomnost víry jako utvářející síly skutečně strhuje svět do propasti. A jestliže předkřesťanské pohanství v sobě mělo ještě určitou nevinnost a vazba na božstva zosobňovala základní hodnoty, které určovaly hranice zlu, je teď, kdy odpadly protilátky proti zlu, toto zhroucení skutečně nesmírné.

S empiricky podloženou jistotou můžeme říci: Je-li mravní síla, kterou představuje křesťanská víra, náhle z lidstva vytržena, potácí se lidstvo jako loď uvězněná v ledovci a je ohroženo jeho přežití.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 159-60)


Témata: Dobro

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…