Zaplesej, milostí zahrnutá (KKC 721 - 726)

721 Maria, přesvatá Boží matka, vždy Panna, je veledílem poslání Syna a Ducha v plnosti času. Poprvé v plánu spásy nachází Otec příbytek, protože jej Duch připravil, kde jeho Syn a jeho Duch mohou přebývat mezi lidmi. V tomto smyslu církevní tradice často četla nejkrásnější texty o moudrosti ve vztahu k Marii: Maria je v liturgii opěvována a představována jako "trůn moudrosti". V ní se začínají projevovat "divuplná Boží díla", která Duch vykoná v Kristu a v církvi.


722 Duch svatý připravil Marii svou milostí. Bylo vhodné, aby byla "milosti plná" matka Toho, v němž je "vtělena všechna plnost božství" (Kol 2,9). Ryzí milostí byla počata bez hříchu jako nejpokornější bytost a nejschopnější přijmout nevýslovný dar Všemohoucího. Anděl Gabriel ji právem zdraví jako "Siónskou dceru": "Raduj se". A Maria se obrací svým chvalozpěvem k Otci v Duchu svatém, když v sobě nosí věčného Syna, a je to díkůvzdání celého Božího lidu a tedy církve.


723 V Marii Duch svatý uskutečňuje Otcův milosrdný plán. S Duchem svatým a jeho působením Panna počne a porodí Božího Syna. Její panenství se stává jedinečnou plodností mocí Ducha a víry.


724 V Marii Duch svatý ukazuje Otcova Syna, ktrý se stal Synem Panny. Ona je hořícím keřem konečného Božího zjevení: naplněna Duchem svatým ukazuje Slovo v pokoře svého těla a dává je poznat chudým a prvotinám národů.


725 Konečně, skrze Marii začíná Duch svatý uvádět do společenství s Kristem lidi, kteří jsou předmětem milosrdné Boží lásky. První ji vždycky přijmou pokorní: pastýři, mudrci, Simeon a Anna, manželé z Kány a první učedníci.


726 Na konci tohoto poslání Ducha se Maria stává "Ženou", novou Evou, "matkou živých", Matkou "úplného Krista". Jako taková je spolu s apoštoly, kteří se "svorně a vytrvale modlili" (Sk 1,14), na úsvitu "posledních časů", které Duch zahajuje ráno o Letnicích tím, že veřejně ukáže církev.