Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíŠtepán sv. Zbraně lásky

Zbraně lásky

Zbraně lásky

     Včera jsme oslavili časné narození věčného Krále, dnes oslavujeme triumfální umučení a smrt jeho vojína. 

     Včera totiž vykročil náš Král v rouše tělesnosti z paláce panenského lůna, aby milostivě navštívil svět, dnes vyšel jeho vojín z tělesného stanu, aby v triumfálním průvodu vstoupil do nebe. 

     Náš Král, jakkoli ten nejvyšší, přišel kvůli nám v poníženosti. Nemohl ovšem přijít s prázdnou, a tak přinesl svému vojsku veliký, královský dar. Nejenže jím všechny opravdu štědře obdaroval, ale také jim dodal nezdolnou sílu k boji. Tím darem, který přinesl, byla čistá láska, přivádějící člověka k účasti na božství. 

     A co přinesl, to také rozdělil; sám sebe přitom nijak neochudil, ale chudobu svých věrných podivuhodně zahrnul štědrostí a sám zůstal plný neztenčeného bohatství. 

     Tedy láska. Táž, která Krista stáhla z nebe na zem, vynesla Štěpána ze země na nebesa. Čistá láska nejprve vyšlehla z Krále, pak zazářila také z vojína. 

     Aby mohl přijmout diadém vítězství, jak naznačuje i jeho jméno, vyzbrojil se Štěpán láskou a dík této zbrani všude vítězil. Pro lásku k Bohu necouvl před rozlícenými Židy, pro lásku k bližnímu se modlil za ty, kteří ho kamenovali. Z lásky napomínal zbloudilé, aby se napravili, z lásky se přimlouval za kamenující, aby nebyli potrestáni. 

     Spolehl se na sílu lásky a přemohl Šavla i přes jeho kruté řádění, takže ten, který ho na zemi pronásledoval, v nebi se stal jeho přítelem a společníkem. A byla to právě svatá a neúnavná láska, která Štěpána přiměla, aby usiloval získat modlitbou ty, které nebyl s to obrátit domluvou. 

     Nuže, teď se tedy Pavel raduje se Štěpánem, se Štěpánem se kochá jasem Kristovy slávy, se Štěpánem plesá, se Štěpánem kraluje. Neboť tam, kam Štěpán Pavla předešel, protože ho zabily Pavlovy kameny,1 dostal se i Pavel, protože mu pomohly Štěpánovy modlitby. 

     A to je ten pravý život, bratři moji, když Pavel není zahanben pro Štěpánovu smrt, a Štěpán se naopak těší z Pavlova společenství, protože v obou vládne radost lásky. Láska totiž přemohla u Štěpána židovskou zběsilost, láska přikryla u Pavla množství hříchů,2 láska dokázala u obou stejně dosáhnout podílu v nebeském království. 

      Láska je vskutku pramenem a počátkem každého dobra, znamenitou záštitou a také cestou vedoucí do nebe. Kdo chodí v lásce, nemůže ani zabloudit, ani propadnout strachu. Neboť láska ukazuje směr, láska ochraňuje, láska vede k cíli. 

     Vidíte tedy, bratři, že Kristus nám láskou jakoby postavil žebřík, po němž může každý křesťan vystupovat do nebe. Proto si ze všech sil snažte uchovat čistou lásku a navzájem si ji prokazujte. Ať ve vás roste a vede vás vzhůru. 

     1Srov. Sk 8, 1a. 
     2 Srov. Př 10, 12.

Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe

(Sermo 3, 1-3. 5-6: CCL 91 A, 905-909)


Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 23,1-6; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5.6; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Nelze přehlédnout, že Pán Ježíš vidí potřebu odpočinku a sám navrhuje unaveným učedníkům „dovolenou“. Bůh je přítelem odpočinku! Zavedení sedmého dne jako dne odpočinku není náhodné, je to Boží přikázání. Je to den, kdy máme slavit a děkovat za dary, které jsme během práce užívali a ze kterých nyní žijeme. Možná dnes potřebujeme nově definovat sami sobě, jak takový čas prožít, aby vedl jak ke zotavení těla, tak i zotavení duše, ale i rodiny, vztahů a sebe sama. Ale ani zde nesmíme být tvrdí tak, že bychom přestali vidět lidi okolo nás. Je tedy třeba moudře rozlišit, kdy má člověk nasadit síly, i když je unavený a má právo na odpočinek, a kdy je možné poslat potřebné za jinými nebo jejich žádost odložit na později a sami „vypnout“, být s rodinou, být s Bohem nebo sami se sebou.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)