Milý Jidáši

Dopisy očitým svědkům velikonočního příběhu

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Co viděli a jak se cítili svědci posledních Ježíšových dnů? A jak jeho příběh prožíváme my? Ať už jdeme vědomě za Ježíšem nebo jen tak procházíme okolo, dveře velikonočního příběhu jsou otevřené….

Autor dopisů je plný radostného úžasu nad tím, jak živé a aktuální jsou texty Nového zákona a jak dobrodružný může být dialog s konkrétními lidmi přes propast dvou tisíciletí.

Pavel Obluk, Milý Jidáši - Dopisy očitým svědkům velikonočního příběhu
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Témata: Osobnosti, světci, svatí příběh, povídka Velikonoce

Související texty k tématu:

Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce - samostatná velikonoční stránka
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Bible na neděli

16. 11. 2025, 9. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.