Milý Jidáši

Dopisy očitým svědkům velikonočního příběhu

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Co viděli a jak se cítili svědci posledních Ježíšových dnů? A jak jeho příběh prožíváme my? Ať už jdeme vědomě za Ježíšem nebo jen tak procházíme okolo, dveře velikonočního příběhu jsou otevřené….

Autor dopisů je plný radostného úžasu nad tím, jak živé a aktuální jsou texty Nového zákona a jak dobrodružný může být dialog s konkrétními lidmi přes propast dvou tisíciletí.

Pavel Obluk, Milý Jidáši - Dopisy očitým svědkům velikonočního příběhu
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Témata: Osobnosti, světci, svatí příběh, povídka Velikonoce

Související texty k tématu:

Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce - samostatná velikonoční stránka
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!