Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

9. 2. 2015 , IMA (Foto: Jan Kovář - www.jankovar.cz)

Ležel jsem několik dní v nemocnici

Ležel jsem několik dní v nemocnici

Poležel jsem si několik dní v nemocnici. Každý, kdo tam alespoň pár dní pobýval, ví, že nemocnice je tak trochu jiná realita. Svět ve světě. Platí tam trochu jiné zákonitosti, než „venku“. I čas tam plyne jinak.

A také platidla tam také platí jiná - větší hodnotu než zlato tam má spíše laskavost, vstřícnost a milé slovo (od blízkých, spolubydlících i od personálu). Člověk tam život vidí z jiného úhlu pohledu.

A víte, jaká je jedna z nejčastějších otázek, která zaznívá v nemocnici z úst pacientů? „Kdy už půjdu domů?“ Když jsem tuto otázku opakovaně slyšel od svých spolubydlících, uvědomil jsem si, že je to zásadní otázka i pro křesťany.  My totiž také žijeme v podobné „nemocniční“ realitě. Náš onemocnělý svět je světem ve Světě. Nevíme, na jak dlouho tu ještě budeme. Každý ale máme postupně zrát a uzdravovat se ze svých (vnitřních) bolestí, zranění a nemocí. Také máme pomáhat v uzdravování druhým.  A naše cesta Domů vede ve šlépějích Lékaře, který říká: „Vezmi každý den svůj kříž a následuj mne“ -  vezmi vše to, co tě každodenně potkává a nereptej, nebrblej, nenadávej, neproklínej, ale jdi s tím v mých stopách až ke vzkříšení, protože já jsem Cesta. 

Na tuto cestu se nemáme vybavovat nejrůznějšími krámy - jakýmkoliv „zlatem“. Domů si z toho totiž nedoneseme vůbec nic. Jediná investice, která je převoditelná do pokladu Nebeské banky, je investice naší lásky a laskavosti. Platit tam bude jen to, co (každodenně) děláme s láskou, každé dobré a laskavé slovo, každé odpuštění a smíření… Jak říká Abbe Pierre: „Život je trocha času, který nám byl dán, abychom se naučili milovat,  a tak se připravili na setkání s Věčnou láskou.“

Přeji hodně světla a síly na cestě Domů, kde máme každý své připravené místo.  

Autor ilustrační fotografie u článku: Jan Kovář

 

 

 

Čtení z dnešního dne: Středa 22.11.

2 Mak 7,1.20-31; Lk 19,11-28

Komentář k 2 Mak 7,1.20-31: Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Odvážné ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nuceny režimem k rozvodu. Vzor pro každodenní nesení břemene i v našich dobách klidných.

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst e.V. (KAAD) poskytuje mladým...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...