Bůh se zjevuje spíše v „šepotu tichého vánku“, než v hromu - archív citátů

Raniero Cantalamessa, P., OFMcap | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
1. neděle postní B / PROCHÁZÍME NEKLIDNÝMI ČASY

Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: ,Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!‘ “

Upněme dnes veškerou svou pozornost na těchto několik řádků evangelijního úryvku. Na začátku postní doby nám liturgie předkládá počátek evangelia, jako by nás chtěla nově pozvat k následování Krista, jako by to bylo dnes opět poprvé, kdy se máme nechat oslovit evangeliem takříkajíc od základů.

Na vrcholu evangelia se nachází slavnostní a vážné slovo – obrácení. Bible vypráví příběh o proroku Jonášovi, který byl poslán Bohem hlásat obrácení do velkého zkaženého města Ninive. Než však prorok skutečně vyrazil, pokoušel se ještě uprchnout vyplutím na moře; natolik ho vyděsil úkol jít hlásat obrácení do metropole nacházející se na vrcholu blahobytného a bezstarostného života. Tento pocit malomyslnosti zakouší hlasatel evangelia také dnes. V tomto dějinném období je pokušení velmi silné. Procházíme neklidnými časy; lidé jsou plni obav a strachů. Raději bychom jistě dnes slyšeli nějaký jiný úryvek z Bible, nějaký útěchyplný.  Když si však otevřeme dnešní evangelium, co se v něm dočteme? „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“ Platí pro nás totéž, co pro dávné obyvatele Ninive – obrácení! Musíme se vyrovnat s tím, že na začátku každého liturgického ročního cyklu nás pravidelně čeká právě toto slovo. Dnešní příležitost využijeme k tomu, abychom se vydali k samotné podstatě věci a poznali, co ve skutečnosti znamená toto slovo, kterým Ježíš zahajuje své veřejné působení.

Pojem „obrácení“ je v novozákonních textech takřka vždy spojen s řeckým výrazem metanoia, což se dá přeložit jako „revoluce mysli“. Takový překlad nás může poněkud překvapit, ale ve skutečně se jedná o překlad doslovný; předložka meta označuje změnu pohybu a obrácení; noia je podstatné jméno označující mysl. /…/

Co máme dělat? Tato otázka nám sama od sebe vytane na mysli, přijmeme-li pozvání k obrácení; položil si ji Pavel, když spadl z koně a ležel na zemi, apoštolům ji pokládali první posluchači zvěstování: „Bratři, co máme dělat?“ (Sk 2,37).

Naštěstí nás Ježíš v souvislosti s touto otázkou nenechává v temnotě; neříká nám pouze, co máme zbourat (jak to obvykle dělají malí revolucionáři kolem nás), ale také co máme postavit; tedy nejen od čeho se máme obrátit, ale také k čemu se máme nově nasměrovat: „Obraťte se a věřte evangeliu.“ V této mimořádně výstižné výzvě je shrnuto všechno. Věřit evangeliu znamená přijmout dobrou zvěst neboli přijmout Království, přijmout Království jako dítě, jak říkával Ježíš (srov. Mk 10,15); dá se říci přijmout ho tak, jako dítě přijímá život, který je mu darován a cele se do něj noří, aniž by o tom nějak diskutovalo, tedy velmi pokorně, jednoduše, s nadšením a radostí: „Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království“ (Mt 18,3). Obrátit se tedy znamená v jistém smyslu udělat ze sebe malé a prosté (myšleno ve vztahu k falešné velikosti a nepravdivé moudrosti); být ochotní a připravení vzdát se všeho, přestat se pokládat za střed vesmíru a nutit všechny ostatní, aby se kolem nás otáčeli. Teilhard de Chardin s hlubokou pravdivostí řekl, že obrátit se znamená decentralizovat se od sebe samotného a opětovně se centralizovat na Boha, čili umístit Boha a jeho Království do středobodu naší existence, kde se sbíhají myšlenky a úmysly; tento středobod totiž obvykle zabírá pouze naše „já“. Až na druhém místě pak výzva „věřit evangeliu“ znamená jiné specifické a praktické záležitosti, jako například věřit v nauku a hodnoty, které vyjadřuje (to mohou být třeba blahoslavenství); založit na něm své úsudky a vlastní rozhodnutí; následovat Ježíše Krista, milovat, odpouštět atd.

Evangelium nabízí celou řadu konkrétních příkladů obrácení, v nichž bude pravděpodobně možné rozpoznat i naši osobní situaci. /…/ V tomto úsilí tedy nejsme sami: Kristus s námi odchází na poušť, abychom mohli bojovat proti zlu, které je uvnitř nás. On za nás a za naše hříchy zemřel jednou provždy, říká Petr v dnešním druhém čtení, spravedlivý za nespravedlivé, a to právě proto, aby nás přivedl k Bohu, a tak vlastně umožnil naše obrácení.

Čtení: 1. kniha Mojžíšova 9,8–15; 1. list Petrův 3,18–22; Marek 1,12–15

Se svolením zpracováno podle knihy: Raniero CantalamessaSlovo a život,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství www.kna.cz
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 14,21b-27; Žalm Žl 145,8-9.10-11.12-13ab; Zj 21,1-5a
Jan 13,31-33a.34-35

Zradou je Bůh oslaven? Zní to jako protimluv. Jakkoli Jidáš usiluje o zkázu Krista, z hlediska Boží strategie právě začala cesta vykoupení. Ježíšova smrt a vzkříšení jsou oslavou Boha, oslavou a ukázkou Boží vlády nad světem. Záměry Zla jsou poraženy Boží mocí, která dalekosáhle překračuje horizont Jidášových myšlenek. Jejím cílem je svoboda dětí Božích, aby mohly společně putovat za Bohem. Jsme vykoupeni jako společenství! Proto se dá mluvit o tom, že církev je mystické Kristovo tělo. Jsme součástí Krista, jsme součástí Božího lidu, který putuje za Pánem. To, co nás vzájemně propojuje, je láska k Bohu a k souputníkům na společné cestě za Bohem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Noc kostelů - datum

Noc kostelů - datum
(18. 5. 2025) Základní informace o Noci kostelů.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 5. neděli velikonoční, cyklus C / 18.5.2025

(16. 5. 2025) Přímluvy zohledňují i pokyn ČBK k této neděli...

Erb a heslo papeže Lva XIV: jeho duchovní program

Erb a heslo papeže Lva XIV: jeho duchovní program
(15. 5. 2025) Probodené srdce Boží láskou a jednota v Kristu.

Josef kardinál Beran († 17. 5. 1969 Řím)

Josef kardinál Beran († 17. 5. 1969 Řím)
(15. 5. 2025) * 29. prosinec 1888 Plzeň / † 17. květen 1969 Řím

Svatý Jan Nepomucký (svátek 16. 5.)

Svatý Jan Nepomucký (svátek 16. 5.)
(14. 5. 2025) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2025) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2025) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině.