Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
18. nvlm B / Ježíš nechce být jen zázračný chlebodárce

Chce, abychom se vyvarovali jednomu z nejčastějších pokušení, které se vine celou lidskou historií a které spočívá v tom, že netoužíme tolik po Bohu samotném, jako spíše po tom, co nám dává.

***

Jaký máme v životě cíl? Je jeden, nebo jich je více?

Je pro někoho cílem života nebe? Stav sjednocení s Bohem?

Cílem lidí z dnešního evangelijním úryvku bylo najít Ježíše proto, že jim dal minulý den najíst a chtěli být znovu nasyceni. Četli jsme to minulou neděli, jak Ježíš nasytil obrovské zástupy lidí a ještě z toho mála, které Ježíš zázračně rozmnožil, zbylo 12 košů kousků.

Jenže Ježíš zázrak rozmnožení pokrmů neopakuje, přestože mnoho z těch lidí mělo s velkou pravděpodobností opět prázdný žaludek, a tedy reálnou potřebu jídlo sehnat. Není to tedy snad z Ježíšovy stran minimálně neochota využít své Božské schopnosti proměnit na chléb vlastně cokoli a lidský hlad utišit? Ne, není. Ježíš totiž nechce, aby byl lidmi pochopen a přijat jako zázračný chlebodárce. Chce být přijat jako cíl lidského života.

Jasně, během života máme a pociťujeme nejrůznější potřeby a cíle, které je třeba materiálně vyřešit. Ale přesto všechno nemáme hledat pouze hmotné a dočasné výhody a zajištění.

Ježíš nás chce totiž (stejně jako ten zástup) pozvat k něčemu hlubšímu, většímu. Chce nás pozvat k přemýšlení nad otázkou: „Co je mým cílem a jaký pokrm – tedy jaký prostředek – mě dokáže k tomuto cíli nejen přiblížit, ale opravdu do něj přivést?“

Chce, abychom se vyvarovali jednomu z nejčastějších pokušení, které se vine celou lidskou historií a které spočívá v tom, že netoužíme tolik po Bohu samotném, jako spíše po tom, co nám dává.

Pokud se naším cílem stane nebe, tomuto pokušení se naštěstí vyvarujeme. Neboť pro jeho dosažení budeme toužit po Bohu samém a budeme se sytit jeho slovem a Jím samotným. Jen tak nebudeme nikdy hladovět, jen tak nebudeme nikdy žíznit, jen tak nám nebude nic chybět: protože budeme žít z Něho. A žít plně z Boha znamená mazat rozdíl mezi životem zde na zemi a životem věčným v nebi.

Jako lidé se neustále honíme za tím, co nám pomůže prožívat život jednodušeji, radostněji a lehčeji. A není to špatně. Chybou by však bylo, kdybychom při honbě za tím vším minuli to jediné podstatné. Boha, který je dárcem všeho a sám se nám dává. Například i nyní v eucharistii. Vždyť v té se nám Bůh dává proto, abychom už zde na zemi mohli okusit nebe.

P. Michal Hladík, farnost Praha Stodlůky, léto 2024