papež František | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
2. neděle po Narození Páně - C / papež František (Buďte posly naděje)

Dnešní evangelium (srov. J 1,1-18), které k nám promlouvá o Ježíši, Slovu, které se stalo tělem, nám říká, že „světlo svítí ve tmě a tma ho nepřemohla“ (J 1,5). Připomíná nám tedy, jak mocná je Boží láska, kterou nic nepřemůže a která přes překážky a odmítnutí nepřestává zářit a osvětlovat naši cestu.

Vidíme to o Vánocích, kdy Boží Syn, který se stal člověkem, překonává tolik bariér a tolik rozdělení. Čelí uzavřené mysli a srdcím „velikánů“ své doby, kteří se více zabývají obhajobou moci než hledáním Boha (srov. Mt 2,3-18). Sdílí skromný život Marie a Josefa, kteří ho přijímají a vychovávají s láskou, ale s omezenými možnostmi a těžkostmi lidí bez prostředků: byli chudí. Sám sebe, křehkého a bezbranného, nabízí k setkání pastýřům (srov. Lk 2,8-18), lidem, jejichž srdce je poznamenáno tvrdostí života a opovržením společnosti; a pak s mudrci (srov. Mt2,1), kteří, hnáni touhou poznat ho, podnikají dlouhou cestu a nacházejí ho v domě obyčejných lidí, ve velké chudobě.

Tváří v tvář těmto a mnoha dalším výzvám, které se zdají být protikladné, se Bůh nikdy nezastaví - dobře to slyšme: Bůh se nikdy nezastaví - najde tisíc způsobů, jak oslovit každého z nás, ať jsme kdekoli, bez vypočítavosti a bez podmínek, a otevře i v nejtemnějších nocích lidstva okna světla, která tma nemůže zakrýt (srov. Iz 9,1-6). Je to skutečnost, která nás utěšuje a dodává nám odvahu, zvláště v době, jako je ta naše, v době, která není snadná, kde je tolik zapotřebí světla, naděje a pokoje, ve světě, kde lidé někdy vytvářejí tak složité situace, že se zdá, že je nemožné se z nich dostat. Z mnoha situací se zdá nemožné se dostat, ale dnes nám Boží slovo říká, že tomu tak není! Vskutku nás vyzývá, abychom napodobovali Boha lásky a otevírali záblesky světla všude, kde můžeme, s kýmkoli se setkáme, v každém kontextu: rodinném, společenském, mezinárodním. Vyzývá nás, abychom se nebáli udělat první krok. Toto je dnešní Boží výzva: nebojme se udělat první krok: vyžaduje to odvahu, ale nebojme se. Otevírání oken světla blízkosti trpícím, odpuštění, soucitu, smíření : to je mnoho prvních kroků, které musíme udělat, aby cesta byla jasnější, bezpečnější a možná pro všechny. A tato výzva zaznívá zvláštním způsobem v právě započatém Jubilejním roce a vybízí nás, abychom byli posly naděje s jednoduchým, ale konkrétním „ano“ životu, s rozhodnutími, která dávají život. Udělejme to všichni: to je cesta ke spáse!

A tak se na začátku nového roku můžeme sami sebe ptát: Jak mohu otevřít okno světla ve svém okolí a ve svých vztazích? Kde mohu být skulinou, která propustí Boží lásku? Jaký první krok bych měl udělat dnes?

Kéž nám všem Maria, hvězda, která nás vede k Ježíši, pomůže být zářivými svědky Otcovy lásky.