papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus A)
3. neděle adventní / Angelus - papež František

Tuto třetí neděli adventní, zvanou „radostná“, nás liturgie jednak vybízí k radosti a jednak upozorňuje na to, že život obsahuje také chvíle pochybnosti, v nichž je zatěžko věřit. Obojí – radost i pochybnost - jsou zkušenosti, které k našem životu patří.

Proti výslovné pobídce proroka Izaiáše k radosti: »Zaraduje se vyprahlá step, jak lilie zajásá a vykvete poušť« (Iz 35,1), stojí v evangeliu pochybnost Jana Křtitele: »Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?« (Mt 11,3). Prorok skutečně vidí za momentální situaci a před sebou má sklíčené lidi a jejich skleslé ruce, ochablá kolena, malomyslná srdce (srov. Iz 35,3-4). Je to stejná  skutečnost, která v každé době vystavuje víru zkoušce. Boží muž však vidí dál, protože Duch svatý dává pocítit jeho srdci moc svého příslibu a zvěstuje mu spásu: »Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš [...] přijde a spasí vás!« (v.4). A všechno se pak promění: poušť rozkvete, útěcha a radost se zmocní malomyslných a chromí, slepí a němí jsou uzdraveni (srov. vv. 5-6). To je to, co se uskutečňuje s Ježíšem: »Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst« (Mt 11,5).

Tento popis nám ukazuje, že spása ovinuje a obrozuje celého člověka. Toto nové zrození spolu s radostí, která ho provází, však stále předpokládá, že zemřeme sami sobě a hříchu v sobě. Odtud se odvozuje poukaz na konverzi, která je základem Křtitelova i Ježíšova kázání. Jde zejména o konverzi ideje, kterou máme o Bohu. Právě k tomu nás podněcuje adventní doba otázkou, kterou klade Jan Křtitel Ježíšovi: »Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?« (Mt 11,3). Přemýšlejme: Jan očekával Mesiáše celý život. Jeho životní styl, jeho tělo samotné je utvářeno tímto očekáváním. Také proto jej chválí Ježíš slovy, že mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, není nikdo větší než on (srov. Mt 11,11). A přece i on musel konvertovat k Ježíši. Jako Jan, tak také my jsme povoláni rozpoznávat tvář, kterou na sebe vzal Bůh v Ježíši Kristu, pokornou a slitovnou.

Advent je časem milosti. Říká nám, že nestačí věřit v Boha. Je nezbytné, abychom denně očišťovali svoji víru. Jde o to připravit se na přijetí nikoli nějaké pohádkové postavy, nýbrž Boha, který nás interpeluje, strhává a staví před volbu. Dítě, uložené do jeslí má tvář našich bratří a sester, kteří jsou v největší nouzi, chudých, kteří „jsou tímto tajemství přímo privilegováni, ba dokonce schopnost rozpoznat přítomnost Boha mezi námi“ (Admirabile signum, 6).

Panna Maria ať nám pomáhá, abychom se před nadcházejícím Narozením Páně nenechali rozptylovat zevnějšími věcmi, nýbrž vytvářeli v srdci prostor Tomu, který již přišel a chce přijít znovu, aby nás uzdravil z našich nemocí a dal nám svoji radost.

Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno