Nebojme se umělé inteligence,
ale neustále mějme na paměti především člověka
(Lev XIV. při prezentaci encykliky Magnifica humanitas)

Výběr myšlenek o umělé inteligenci z prezentace encykliky Magnifica humanitas papežem Lvem XIV.

 

Nahlížet současnou situaci očima víry

Byl mi svěřen úkol nahlížet na další obrovskou transformaci, kterou lidstvo prochází, "očima víry, s jasností rozumu, s otevřeností k tajemství a maje před sebou volání chudých a země znějící v mém srdci" - řekl papež Lev XIV. při prezentaci své první encykliky Magnifica humanitas.

V klíčových okamžicích dějin je církev povolána rozklíčovat „nové věci“ ve světle evangelia a lidské důstojnosti. Před 135 lety můj předchůdce Lev XIII. pozoroval situaci továrních dělníků, jejich vykořeněné rodiny a nové formy chudoby vyvolané rychlou průmyslovou transformací. Pochopil, že církev nemůže zůstat stranou. V době epochálního zlomu ohrožujícího lidskou důstojnost vyslovila encyklika Rerum Novarum své evangelní a sociální poselství o „nových věcech“, které se odehrávaly.

Dnes čelíme transformaci podobného rozsahu, s důsledky možná s ještě většími. Umělá inteligence již zasahuje do mnoha oblastí našeho života a ovlivňuje rozhodnutí, která dávají tvar lidskému soužití. Dramaticky se mění také způsob vedení války.

Rozhodnutí o technologii nesmějí být oddělena od svědomí a odpovědnosti

Dostaly se ke mně i jiné, velice znepokojivé hlasy o stále autonomnějších zbraňových systémech, které jsou prakticky mimo dosah jakéhokoli účinného lidského řízení. Slyším velice znepokojivé zprávy o algoritmech, které mohou na základě dat zkreslených předsudky a nespravedlností blokovat přístup ke zdravotní péči, zaměstnání a bezpečnosti. A slyšel jsem mlčení těch, kteří nemají hlas při rozhodování – rozhodování, která pravděpodobně přinesou nové formy exkluze a utrpení.

Na základě tohoto naslouchání dozrálo znepokojivé přesvědčení vyjádřené v Magnifica Humanitas: umělá inteligence musí být odzbrojena. Vím, že je to silné slovo, ale bylo zvoleno záměrně, protože tato doba potřebuje slova schopná upoutat pozornost, probudit svědomí a ukázat lidstvu cestu vpřed. V podobném smyslu je nyní třeba „odzbrojit“ umělou inteligenci, aby byla osvobozena od logiky, která z ní činí nástroj nadvlády, exkluze nebo smrti. Stejně jako jaderná energie musí být ve službě všem a společnému dobru. Rozhodnutí o technologii nesmějí být nikdy oddělena od svědomí a odpovědnosti.

Odzbrojení však nestačí. Musíme budovat. Slovo „budovat“ mi připomíná léta, kdy jsem působil jako misionář v Peru. V roce 2017 zasáhly sever země přívalové deště a povodně: mnoho rodin zažilo, jak jejich domovy pohltilo bahno a zmizelo i mnoho cest. Tam jsem se naučil, že obnova neznamená pouze nahradit to, co bylo zničeno. Znamená napravit vztahy, obnovit důvěru a znovu probudit naději v budoucnost. Navíc na obnově nikdy nepracujeme sami.

V Magnifica Humanitas připomínám biblického proroka Nehemiáše. Před zřícenými hradbami Jeruzaléma shromáždil malomyslný národ, aby přinesl znovuzrození. Nehemiášovo úsilí promlouvá do naší doby. Umělá inteligence může být staveništěm dějin v rámci horizontu společenství, v němž se technický pokrok učí sloužit lidskému životu.

Skutečný rozvoj se týká každého člověka a celého člověka

Nebojme se umělé inteligence, ale neustále mějme na paměti člověka. S našimi nejmocnějšími technickými nástroji nemůžeme zacházet nedbale.

Skutečný rozvoj, říká papež Pavel VI., se vždycky týká „každého člověka a celého člověka“. „Každého“ znamená, že nikdo nesmí být ponechán na okraji digitální transformace. „Celého“ znamená, že nikdo nesmí být redukován na produktivitu, kognitivní výkon nebo pouhá data. Člověk v sobě nese svobodu, vnitřní život a povolání k lásce a uctívání, které žádný stroj nemůže nahradit ani blokovat.

Vyzývám všechny členy církve a lidské rodiny: naučme se naslouchat jeden druhému, čelit současným výzvám s odvahou a spolupracovat na budování lidštější a bratrštější společnosti.

Ze srdce vyprošuji vám všem jeho požehnání.

Papež Lev XIV.

Synodní aula, 25. května 2026