Duch svatý uzdravuje ze stresu a z rutiny  Stres a nuda jsou v podstatě rezignací.  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus B)
3. neděle adventní B / Angelus - papež František

Výzva k radosti je pro adventní dobu charakteristická. Čekání na Ježíšovo Narození, které prožíváme, je radostné, tak trochu jako očekávání návštěvy někoho, koho máme moc rádi, např. přítele, příbuzného, s nímž jsme se dlouho neviděli. Čekáme s radostí. Tato radostná dimenze vychází najevo tuto třetí neděli, kterou uvádí pobídka svatého Pavla: »Radujte se stále v Pánu« (Vstupní antifona; srov. Flp 4,4.5). A proč? Protože »Pán je blízko« (v.5). Čím blíže je nám Pán, tím větší máme radost; čím je vzdálenější, tím jsme smutnější. To je pro křesťany pravidlo. Kdysi jeden filosof řekl přibližně toto: „Nechápu, jak je dnes možné věřit. Vždyť ti, co tvrdí, že jsou věřící, se tváří jako na pohřbu. Nedosvědčují radost ze vzkříšení Ježíše Krista.“ A mnozí křesťané se tak tváří... Ano, tváří se jako na pohřbu, sklíčeně. Avšak Kristus vstal z mrtvých. Kristus tě má rád! A ty nemáš radost?! Přemýšlejme o tom trochu a ptejme: „Mám radost z toho, že mi je Pán nablízku? Z toho, že mne má Pán rád? Z toho, že mne Pán vykoupil?

Evangelium podle Jana nám dnes představuje biblickou postavu, která jako první a nejvíce – s výjimkou Madony a svatého Josefa – očekávala Mesiáše a radovala se z Jeho příchodu. Mluvíme přirozeně o Janu Křtiteli (srov. Jan 1,6-8.19-28).

Evangelista jej představuje slavnostně: »Byl člověk poslaný od Boha [...] Přišel jako svědek, aby svědčil o světle« (vv.6-7). Křtitel je první svědek, který svým slovem a darem svého života dosvědčil Ježíše. Všechna evangelia shodně ukazují, jak splnil svoje poslání ukázat na Ježíše jako na Krista, kterého poslal Bůh a předpověděli proroci. Jan byl ve svojí době leaderem. Jeho pověst se rozšířila v celém Judsku a dál, až do Galileje. On však ani na okamžik nepodlehl pokušení přitahovat pozornost k sobě, vždycky ji zaměřoval k Tomu, který měl přijít. Říkal: »Jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků« (v.27) Vždycky poukazuje na Pána, jako Madona, která vždycky ukazuje k Pánu: „Udělejte co vám řekne.“ Pán je vždycky středem. Svatí jsou okolo a ukazují k Pánu. A ten, kdo neukazuje k Pánu, není svatý.

A toto je první podmínka křesťanské radosti: odstředit se a do svého středu dát Ježíše. Nejde o odcizení, protože Ježíš skutečně je středem, je světlem, jež dává životu každého muže a každé ženy, přicházejících na tento svět, plný smysl. Jde o stejný dynamismus lásky, který mne vede ven od sebe sama, ne abych se ztratil sobě, nýbrž nalezl se odevzdáním a prokazováním dobra druhému.

Jan Křtitel ušel dlouhou cestu než dospěl ke svědectví, jež vydal o Ježíši. Cesta radosti není procházka. Na neustálé radosti je třeba pracovat. Jan již od mládí vše opustil, aby kladl na první místo Boha a naslouchal celým srdcem a vší silou Jeho Slovu. Jan odešel na poušť a zbavil se všeho pomíjivého, aby byl svobodnější a sledoval vanutí Ducha svatého. Jistě, některé rysy jeho osobnosti jsou ojedinělé, neopakovatelné a nelze je nabízet všem. Avšak jeho svědectví je paradigmatické pro každého, kdo chce hledat smysl svého života a nalézt opravdovou radost. Křtitel je vzorem zvláště pro ty, kteří jsou v církvi povoláni hlásat druhým Krista: mohou tak činit pouze v odstupu od sebe a od zesvětštění tím, že nebudou přitahovat lidi k sobě, nýbrž směrovat je k Ježíši.

Směrovat k Ježíši je radost. Ta má charakterizovat naši víru. Také v těžkých chvílích je niternou radostí vědět, že Pán je se mnou, že Pán je s námi, že Pán vstal z mrtvých. Pán! Pán! Pán! To je střed našeho života, střed naší radosti. Dobře to dnes promyslete: jak se chovám já? Chovám se radostně jako někdo, kdo umí předávat radost, že je křesťanem, anebo jsem vždycky jako ti sklíčení, jak jsem řekl výše. Tak ale nemohu vydat svědectví, a druzí řeknou: „Jestli je víra tak smutná, tak je lepší se bez ní obejít.“

Modlitba Anděl Páně nám nyní ukáže, že toto všechno se plně uskutečnilo v Panně Marii, která ve ztišení očekávala Boží Slovo spásy, naslouchala Mu, přijala Jej a počala. V ní se Bůh stal bližním. Proto církev nazývá Marii „Příčinou naší radosti“.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Sobota 23. 5. 2026, Sobota 7. velikonočního týdne

Sk 28,16-20.30-31;

Komentář k Jan 21,20-25: Písemné svědectví evangelia dává tímto prostor pro tušení „mnoha jiných věcí, které Ježíš vykonal“. Očekávaný Duch pravdy ať vede svou církev, která o Něm svědčí!

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky

(24. 5. 2026) Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem. Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích a 10 dnů po svátku…

Noc kostelů - datum

Noc kostelů - datum
(22. 5. 2026) Základní informace o Noci kostelů.

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2026) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2026) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2026) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

P. Ernst Lohner - kněz proti Hitlerjugend

(19. 5. 2026) 22. května 1942 byl uvězněn německý kněz z Francie, který sloužil na Domažlicku Nacistům se nelíbilo, že…