papež František | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus C)
3. neděle velikonoční - C / papež František - Regina coeli (Víra není otázkou vědomostí, nýbrž lásky)

Evangelium dnešní liturgie vypráví o tom, jak se zmrtvýchvstalý Ježíš potřetí ukázal apoštolům. Toto setkání se odehrává u Genezaretského jezera a vtahuje do dění především Šimona Petra. Vše začíná tím, že Petr říká ostatním: „Půjdu lovit ryby“ (v.3). Na tom nebylo nic divného – byl rybář, i když tohoto řemesla zanechal právě na břehu onoho jezera, kde odhodil sítě, aby šel za Ježíšem. A nyní, když na sebe Vzkříšený dává čekat, Petr možná poněkud klesá na mysli a navrhuje ostatním, aby se vrátili k předchozímu životu. Druzí souhlasí: „I my půjdeme s tebou“, prohlašují, avšak „tu noc nic nechytili“.

Také nám se může stát, že na Pána zapomeneme vinou únavy, zklamání, či snad z pohodlnosti, a tak zanedbáme ona velká a kdysi učiněná rozhodnutí, abychom se spokojili s něčím jiným. Například nevěnujeme čas rozhovoru v rodině a upřednostňujeme osobní koníčky, zapomínáme na modlitbu, dáváme se strhnout různými vlastními nároky, opomíjíme dobročinnost a omlouváme si to svými každodenními naléhavými výdaji. Takové chování ovšem vede k dalšímu rozčarování, za něhož, jako Petr, vytahujeme prázdné sítě. Taková cesta vede zpět a nepřináší uspokojení.

Co ale s Petrem činí Ježíš? Znovu se vrací na břeh jezera, kde si zvolil Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana, všechny tyto apoštoly si vyvolil odtud. Nic jim nevyčítá – Ježíš totiž nikdy nekárá, ale dotýká se srdce, nýbrž vlídně na ně zavolá: „Dítky“ (v. 5). A jako kdysi je vybízí, aby opětovně a statečně rozhodili sítě. A ještě jednou se sítě naplní, až je to k neuvěření. Bratři a sestry, když se v životě ocitneme s prázdnými sítěmi, nenastal čas k sebelítosti, rozptýlení a návratu k dřívějším zájmům. Nikoli, je to čas, kdy máme opětovně s Ježíšem odrazit od břehu, sebrat odvahu k novému začátku a zajet s Ním na hlubinu. Jsou zde tato tři slovesa: odrazit, znovu začít, zajet na hlubinu, a to pokaždé, když nás potká nějaké zklamání, anebo když se z života vytrácí smysl. „Dnes mám pocit, že se vracím zpět...“. Při takovém pocitu začni znovu s Ježíšem, zajeď na hlubinu. Čeká na tebe a myslí nejenom na tebe, ale na každého z nás.

Petr onen „otřes“ potřeboval. Když zaslechl, jak Jan volá „Pán je to!“ (v. 7), ihned skočil do vody a plaval za Ježíšem. Je to láskyplné gesto, neboť láska přesahuje vše užitečné, výhodné a povinné, láska vzbuzuje úžas a podněcuje ke tvořivému, nezištnému vzmachu. Zatímco tedy Jan, nejmladší z učedníků, rozpoznává Pána, Petr, který je nejstarší, se mu vrhá do vody vstříc. A v onom skoku se projevuje veškerý, opětovně nalezený elán Šimona Petra.

Drazí bratři a sestry, zmrtvýchvstalý Kristus dnes každého z nás vyzývá k novému rozletu. Vybízí, abychom se ponořili do dobra, aniž bychom se obávali, že něco ztratíme, bez přílišné vypočítavosti a očekávání, až začnou druzí. Proč? Nečekejte na druhé, protože jestli chceme jít Ježíši vstříc, musíme si s ním takříkajíc zadat. Je třeba se odvážně vychýlit z rovnováhy a začít znovu, riskovat. Jde o ztrátu rovnováhy. Ptejme se sami sebe: Jsem schopen nějakého velkorysého vzplanutí, anebo ve svém srdci brzdím veškerý rozmach a uzavírám se do zvykovosti či strachu? Je třeba se vrhnout, skočit. To je dnešní Ježíšovo Slovo.

Na konci tohoto příběhu se Ježíš třikrát obrací k Petrovi s otázkou: „Miluješ mě?“ (verše 15.16). Zmrtvýchvstalý se dnes ptá rovněž nás: „Miluješ mě?“. Ježíš si totiž přeje, aby o Velikonocích naše srdce vstalo z mrtvých, protože víra není otázkou vědomostí, nýbrž lásky. „Miluješ mě?“, ptá se Ježíš tebe i mne, kteří máme prázdné sítě a mnohdy máme strach znovu začít, tebe i mne, nás všech, kteří nemáme odvahu ke skoku a možná jsme ztratili elán. „Miluješ mě?“, ptá se Ježíš. Od oné chvíle Petr navždy přestal s rybolovem a věnoval se službě Bohu a bratrům, dokud nevydal život právě zde, kde jsme se dnes sešli. A co my, chceme Ježíše milovat?

Panna Maria, která pohotově přitakala Pánu, kéž nám pomůže, abychom se opět rozběhli za dobrem.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Sobota 5. 7. 2025, Slavnost sv. Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa, patronů Evropy, hlavních patronů Moravy

Iz 61,1-3a; 2 Kor 4,1-2.5-7

Komentář k Lk 10,1-9: Nepřecházet z domu do domu znamená v případě dnešních světců stálost. Také věznění. Ostatně, nepřineslo „znemožnění pastorace“ v našich dějinách paradoxně bohaté plody?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Nedělní přímluvy dle aktuálního dění / Slavnost sv. Petra a Pavla, cyklus C / neděle 29. 6. 2025

(27. 6. 2025) Když byl apoštol Petr uvězněn, aby byl popraven, církevní obec se za něho naléhavě modlila k Bohu. Obraťme se…

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

Petr a Pavel (svátek 29.6.)
(27. 6. 2025) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…