Křesťan se nebojí smrti a nese těžkosti tohoto života, protože - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus C)
3. neděle velikonoční - C / papež František - Regina coeli (Víra není otázkou vědomostí, nýbrž lásky)

Evangelium dnešní liturgie vypráví o tom, jak se zmrtvýchvstalý Ježíš potřetí ukázal apoštolům. Toto setkání se odehrává u Genezaretského jezera a vtahuje do dění především Šimona Petra. Vše začíná tím, že Petr říká ostatním: „Půjdu lovit ryby“ (v.3). Na tom nebylo nic divného – byl rybář, i když tohoto řemesla zanechal právě na břehu onoho jezera, kde odhodil sítě, aby šel za Ježíšem. A nyní, když na sebe Vzkříšený dává čekat, Petr možná poněkud klesá na mysli a navrhuje ostatním, aby se vrátili k předchozímu životu. Druzí souhlasí: „I my půjdeme s tebou“, prohlašují, avšak „tu noc nic nechytili“.

Také nám se může stát, že na Pána zapomeneme vinou únavy, zklamání, či snad z pohodlnosti, a tak zanedbáme ona velká a kdysi učiněná rozhodnutí, abychom se spokojili s něčím jiným. Například nevěnujeme čas rozhovoru v rodině a upřednostňujeme osobní koníčky, zapomínáme na modlitbu, dáváme se strhnout různými vlastními nároky, opomíjíme dobročinnost a omlouváme si to svými každodenními naléhavými výdaji. Takové chování ovšem vede k dalšímu rozčarování, za něhož, jako Petr, vytahujeme prázdné sítě. Taková cesta vede zpět a nepřináší uspokojení.

Co ale s Petrem činí Ježíš? Znovu se vrací na břeh jezera, kde si zvolil Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana, všechny tyto apoštoly si vyvolil odtud. Nic jim nevyčítá – Ježíš totiž nikdy nekárá, ale dotýká se srdce, nýbrž vlídně na ně zavolá: „Dítky“ (v. 5). A jako kdysi je vybízí, aby opětovně a statečně rozhodili sítě. A ještě jednou se sítě naplní, až je to k neuvěření. Bratři a sestry, když se v životě ocitneme s prázdnými sítěmi, nenastal čas k sebelítosti, rozptýlení a návratu k dřívějším zájmům. Nikoli, je to čas, kdy máme opětovně s Ježíšem odrazit od břehu, sebrat odvahu k novému začátku a zajet s Ním na hlubinu. Jsou zde tato tři slovesa: odrazit, znovu začít, zajet na hlubinu, a to pokaždé, když nás potká nějaké zklamání, anebo když se z života vytrácí smysl. „Dnes mám pocit, že se vracím zpět...“. Při takovém pocitu začni znovu s Ježíšem, zajeď na hlubinu. Čeká na tebe a myslí nejenom na tebe, ale na každého z nás.

Petr onen „otřes“ potřeboval. Když zaslechl, jak Jan volá „Pán je to!“ (v. 7), ihned skočil do vody a plaval za Ježíšem. Je to láskyplné gesto, neboť láska přesahuje vše užitečné, výhodné a povinné, láska vzbuzuje úžas a podněcuje ke tvořivému, nezištnému vzmachu. Zatímco tedy Jan, nejmladší z učedníků, rozpoznává Pána, Petr, který je nejstarší, se mu vrhá do vody vstříc. A v onom skoku se projevuje veškerý, opětovně nalezený elán Šimona Petra.

Drazí bratři a sestry, zmrtvýchvstalý Kristus dnes každého z nás vyzývá k novému rozletu. Vybízí, abychom se ponořili do dobra, aniž bychom se obávali, že něco ztratíme, bez přílišné vypočítavosti a očekávání, až začnou druzí. Proč? Nečekejte na druhé, protože jestli chceme jít Ježíši vstříc, musíme si s ním takříkajíc zadat. Je třeba se odvážně vychýlit z rovnováhy a začít znovu, riskovat. Jde o ztrátu rovnováhy. Ptejme se sami sebe: Jsem schopen nějakého velkorysého vzplanutí, anebo ve svém srdci brzdím veškerý rozmach a uzavírám se do zvykovosti či strachu? Je třeba se vrhnout, skočit. To je dnešní Ježíšovo Slovo.

Na konci tohoto příběhu se Ježíš třikrát obrací k Petrovi s otázkou: „Miluješ mě?“ (verše 15.16). Zmrtvýchvstalý se dnes ptá rovněž nás: „Miluješ mě?“. Ježíš si totiž přeje, aby o Velikonocích naše srdce vstalo z mrtvých, protože víra není otázkou vědomostí, nýbrž lásky. „Miluješ mě?“, ptá se Ježíš tebe i mne, kteří máme prázdné sítě a mnohdy máme strach znovu začít, tebe i mne, nás všech, kteří nemáme odvahu ke skoku a možná jsme ztratili elán. „Miluješ mě?“, ptá se Ježíš. Od oné chvíle Petr navždy přestal s rybolovem a věnoval se službě Bohu a bratrům, dokud nevydal život právě zde, kde jsme se dnes sešli. A co my, chceme Ježíše milovat?

Panna Maria, která pohotově přitakala Pánu, kéž nám pomůže, abychom se opět rozběhli za dobrem.

Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Pondělí 16. 11. 2026, Pondělí 33. týdne v mezidobí

Zj 1,1-4; 2,1-5a;

Komentář k Lk 18,35-43: Náš Pán vrací i dnes zrak. Je třeba si přiznat, že v mnoha ohledech jsem nevidomý. Kéž mám ochotu prohlédnout, kéž jdu od této chvíle za ním!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2026) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2026) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina? / video na youtube

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina?  / video na youtube
(13. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad populárním svátkem sv. Martina.

Přímluvy / 33. neděle v mezidobí, cyklus A / 15. 11. 2026

(13. 11. 2026) Bůh nám svěřuje své dary a zve nás, abychom je rozvíjeli a používali ve prospěch druhých. [1] Modleme se za lidi a svět,…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(13. 11. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu
(12. 11. 2026) V úterý 17. listopadu 2026 proběhnou v kostele sv. Voršily přímo na Národní třídě modlitby a bohoslužba s arcibiskupem…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)
(12. 11. 2026) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...