papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
32. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Méně na mobilu, více v srdci)

Dnešní evangelium nám nabízí příběh, který se týká smyslu života každého člověka. Je to podobenství o deseti pannách, které byly povolány, aby vyšly vstříc ženichovi (srov. Mt 25,1-13). Toto je život: velká příprava na den, kdy budeme povoláni, abychom vyšli vstříc Ježíši! V podobenství je však z oněch deseti panen pět moudrých a pět pošetilých. Podívejme se, v čem spočívá moudrost a pošetilost. Moudrost života a pošetilost života. 

Všechny ty družičky jsou tam proto, aby přivítaly ženicha, to znamená, že se s ním chtějí setkat, stejně jako i my toužíme po šťastném naplnění života: rozdíl mezi moudrostí a pošetilostí tedy nespočívá v dobré vůli. Nespočívá ani v dochvilnosti, s jakou se na setkání dostaví: všechny tam byly. Rozdíl mezi moudrými a pošetilými je jiný: v přípravě. Text říká: ty moudré "si spolu se svými lampami vzaly i olej" (v. 4), ty pošetilé ne. Zde je ten rozdíl: olej. A jaká je jedna z vlastností oleje? Že není vidět: je uvnitř lamp, není nápadný, ale bez něj lampy nevydávají světlo.

Podívejme se na sebe a uvidíme, že v našem životě hrozí stejné riziko: mnohokrát velmi dbáme na zdání, důležité je dobře pečovat o svou image, dělat dobrý dojem před druhými. Ježíš však říká, že životní moudrost spočívá jinde: v péči o to, co není vidět, ale hlavně v péči o srdce. V péči o vnitřní život. Znamená to umět se zastavit a naslouchat svému srdci, bdít nad svými myšlenkami a pocity. Kolikrát ani nevíme, co se v ten den odehrávalo v našem srdci. Co se děje uvnitř každého z nás? Moudrost znamená umět si udělat prostor pro ticho, umět naslouchat sobě i druhým. Znamená to umět se vzdát času stráveného před displejem telefonu a podívat se na světlo v očích druhých, ve vlastním srdci, v Božím pohledu na nás. Znamená to nenechat se chytit do pasti aktivismu, ale věnovat čas Bohu, naslouchat jeho slovu.

A evangelium nám dává dobrou radu, abychom nezanedbávali olej vnitřního života, "olej duše": říká nám, že je důležité si ho připravit. V příběhu totiž vidíme, že panny už mají lampy, ale musí si připravit olej: musí jít k obchodníkům, koupit ho, nalít do lamp... (srov. v. 7.9). Tak je tomu i u nás: vnitřní život se nedá dělat na poslední chvíli, není to záležitost okamžiku, jednou za čas nebo jednou provždy; musí se připravit tak, že mu každý den věnujeme nějaký čas, a to soustavně, jako to člověk dělá pro každou důležitou věc.

Pak se můžeme ptát sami sebe: Co připravuji v tomto životním okamžiku? Uvnitř sebe sama, co připravuji? Možná se snažím odkládat nějaké úspory, přemýšlím o domě nebo novém autě, o nějakých konkrétních projektech... To jsou dobré věci, nejsou to špatné věci. Ale myslím také na to, abych věnoval čas péči o srdce, modlitbě a službě druhým, Hospodinu, který je cílem života? Jak je to zkrátka s olejem mé duše? Každý z nás ať si položí otázku: Jak je to s olejem mé duše? Živím ho a udržuji ho v dobrém stavu?

Kéž nám Panna Maria pomůže udržovat olej vnitřního života.