Bůh se nezlobí, když se nepomodlíš… - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
33. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František (Důvěřujte evangeliu, abyste už nežili v úzkosti ze smrti)

V evangeliu dnešní liturgie Ježíš popisuje velké soužení: „Slunce se zatmí a měsíc už nebude svítit“ (Mk 13,24). Tváří v tvář tomuto utrpení by mnozí mohli pomýšlet na konec světa, ale Kristus využívá příležitosti, aby nabídl jiný výklad: „Nebe a země pominou, ale má slova nepominou“ (Mk 13,31).

Na tento výraz se můžeme zaměřit: co pomine a co zůstane

Především to, co pomíjí. V některých okolnostech našeho života, když procházíme krizí nebo zažíváme nějaký neúspěch, stejně jako když kolem sebe vidíme bolest způsobenou válkami, násilím, přírodními katastrofami, máme pocit, že všechno končí, a cítíme, že i ty nejkrásnější věci pomíjejí. Krize a neúspěchy, i když jsou bolestné, jsou však důležité, protože nás učí přikládat všemu náležitou váhu, nepřipoutávat své srdce ke skutečnostem tohoto světa, protože ty pominou. 

Ježíš zároveň mluví o tom, co zůstane. Všechno pomine, ale jeho slova nepominou: Ježíšova slova zůstanou navždy. Vyzývá nás tedy, abychom důvěřovali evangeliu, které obsahuje příslib spásy a věčnosti, a abychom už nežili v úzkosti ze smrti. Zatímco totiž všechno pomíjí, Kristus zůstává. V něm, v Kristu, jednou nalezneme věci a lidi, kteří pominuli a kteří nás provázeli naší pozemskou existencí. Ve světle tohoto příslibu vzkříšení nabývá každá skutečnost nového významu: všechno umírá a také my jednoho dne zemřeme, ale neztratíme nic z toho, co jsme vybudovali a milovali, protože smrt bude začátkem nového života.

Bratři a sestry, i v souženích, krizích a neúspěších nás evangelium vyzývá, abychom se na život a dějiny dívali beze strachu ze ztráty toho, co končí, ale s radostí z toho, co zůstává. Nezapomínejme, že Bůh pro nás připravuje budoucnost plnou života a radosti.

Ptejme se tedy sami sebe: lpíme na věcech pozemských, které pomíjejí a rychle odcházejí, nebo na slovech Páně, která zůstávají a vedou nás k věčnosti? Položme si tuto otázku, prosím. Pomůže nám to.

A prosme blahoslavenou Pannu, která se zcela svěřila Božímu slovu, aby se za nás přimlouvala. 

 

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Sobota 19. 7. 2025, Sobota 15. týdne v mezidobí

Ex 12,37-42;

Komentář k Mt 12,14-21: Exodus, vyjití z egyptského otroctví, se připomíná nejen jako dějinná událost. Boží milosrdenství se totiž projevuje dodnes, plněji: vysvobozením z hříchu a z jeho následků.

Zdroj: Nedělní liturgie

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2025) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2025) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,