Období během roku (cyklus B)
33. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František (Důvěřujte evangeliu, abyste už nežili v úzkosti ze smrti)

Především to, co pomíjí. V některých okolnostech našeho života, když procházíme krizí nebo zažíváme nějaký neúspěch, stejně jako když kolem sebe vidíme bolest způsobenou válkami, násilím, přírodními katastrofami, máme pocit, že všechno končí, a cítíme, že i ty nejkrásnější věci pomíjejí. Krize a neúspěchy, i když jsou bolestné, jsou však důležité, protože nás učí přikládat všemu náležitou váhu, nepřipoutávat své srdce ke skutečnostem tohoto světa, protože ty pominou. 

Ježíš zároveň mluví o tom, co zůstane. Všechno pomine, ale jeho slova nepominou: Ježíšova slova zůstanou navždy. Vyzývá nás tedy, abychom důvěřovali evangeliu, které obsahuje příslib spásy a věčnosti, a abychom už nežili v úzkosti ze smrti. Zatímco totiž všechno pomíjí, Kristus zůstává. V něm, v Kristu, jednou nalezneme věci a lidi, kteří pominuli a kteří nás provázeli naší pozemskou existencí. Ve světle tohoto příslibu vzkříšení nabývá každá skutečnost nového významu: všechno umírá a také my jednoho dne zemřeme, ale neztratíme nic z toho, co jsme vybudovali a milovali, protože smrt bude začátkem nového života.

Bratři a sestry, i v souženích, krizích a neúspěších nás evangelium vyzývá, abychom se na život a dějiny dívali beze strachu ze ztráty toho, co končí, ale s radostí z toho, co zůstává. Nezapomínejme, že Bůh pro nás připravuje budoucnost plnou života a radosti.

Ptejme se tedy sami sebe: lpíme na věcech pozemských, které pomíjejí a rychle odcházejí, nebo na slovech Páně, která zůstávají a vedou nás k věčnosti? Položme si tuto otázku, prosím. Pomůže nám to.

A prosme blahoslavenou Pannu, která se zcela svěřila Božímu slovu, aby se za nás přimlouvala. 

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.