Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
02. neděle adventní C / Petr Šabaka - Cesta ke svobodě

Cesta ke svobodě

Promluva 2. neděle adventní C

 

„Vraceli jsme se z lágrů jako plné bystřiny vstříc slunečné zemi. Všechny tváře byly uplakané a srdce neklidná jakoby v bázni cítit se svobodný“ (TURILDO, D. M. Ze žalmu deportovaných. in RAVASI, Gianfranco. Il libro dei salmi III. 9. vydání. Bologna. EDB: 2002). V podobném duchu jsem slyšel svědectví vojáka, příslušníka Československé armády, který po strastiplném dobývání Dukelského průsmyku na hranici řekl: „Od té chvíle jsme byli radostnější, protože pokud zemřeme, pak v naší vlasti.“

Obě dvě svědectví korespondují s atmosférou responsoriálního žalmu: „Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, byli jsme jako ve snách“ (Žl 126,1; liturgický překlad). Těžko se rozmělňují slova, která mají pouze působit na naše srdce, na náš smysl pro svobodu. A o svobodu je třeba někdy usilovat nebo dokonce bojovat.

Prostředí žalmu se odehrává v době návratu Izraelců z babylonského otroctví. V Bibli o tom pojednává asi nejpodrobněji kniha Ezdráš a Nehemiáš. Izrael byl osvobozen k budování vlastní svébytnosti. Vrcholem je pak obnovení smlouvy s Hospodinem a liturgie mu v novém chrámu. Osvobození nového Božího lidu Ježíšem je samozřejmě naplněním starozákonních předobrazů.

Přesto by se mohlo zdát, že je-li Bůh svrchovaný, není možná svoboda člověka jako jedince i jako společenství. Jezuita a biblista Xavier Léon-Dufour k tomu píše: „Svatopisci nezakrývají napětí mezi Boží svrchovaností a lidskou svobodou, ale vysvětlují dostatečně, že milost Boží a svobodná poslušnost člověka jsou nezbytné ke spáse. (…) Tajemné napětí trvá a jedině Bůh ví, jak naklonit lidské srdce, aniž by došlo k jeho znásilnění a jak nás přitáhnout k sobě bez přinucení.“ 

A tak nás slova žalmu povzbuzují, abychom se nebáli investovat do Božího díla. Svět nás považuje za omezené, my jsme však vnitřně svobodní. Svět nás vidí zkroušené, ale my v sobě nosíme pokoj. Svět nás vidí zranitelné až slabošské, ale my jsme silní v tom, který za nás dal život.

Naše svoboda má eschatologický charakter, roste v nás až do chvíle, kdy se s Pánem uvidíme tváří v tvář a uzavřeme s ním poslední smlouvu – na život věčný. A naplní nás radost bez míry.

Čtení z dnešního dne: Středa 21. 10. 2026, Středa 29. týdne v mezidobí

Ef 3,2-12;

Komentář k Lk 12,39-48: Když si uvědomím, co vše od Pána mám, musí to vést k povzbuzení ve službě! Rozhodně ne pro strach z ran holí, ale právě kvůli tomu všemu, co mi dává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský, "Rakouský" (21.10.)

Blahoslavený Karel Habsburský, "Rakouský" (21.10.)
(20. 10. 2026) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... 

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2026) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Stanislav Přibyl: Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube

Stanislav Přibyl:  Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube
(16. 10. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad rozdílem mezi osamělostí a samotou.

Nedělní liturgické přímluvy / 29. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 10. 2026

(16. 10. 2026) Apoštol Pavel píše: „Stále si vás připomínáme ve svých modlitbách.“ Podobně jako on svěřme Bohu lidi blízké…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(16. 10. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026
(14. 10. 2026) V Duchovním centru ve Vranově u Brna se uskuteční obnova organizace Mary’s Meals „AD FONTEM – K…

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)
(14. 10. 2026) Opravdová svatost s sebou nese radost.