Průměrnost se líbí ďáblu. - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
02. neděle adventní C / Petr Šabaka - Cesta ke svobodě

Cesta ke svobodě

Promluva 2. neděle adventní C

 

„Vraceli jsme se z lágrů jako plné bystřiny vstříc slunečné zemi. Všechny tváře byly uplakané a srdce neklidná jakoby v bázni cítit se svobodný“ (TURILDO, D. M. Ze žalmu deportovaných. in RAVASI, Gianfranco. Il libro dei salmi III. 9. vydání. Bologna. EDB: 2002). V podobném duchu jsem slyšel svědectví vojáka, příslušníka Československé armády, který po strastiplném dobývání Dukelského průsmyku na hranici řekl: „Od té chvíle jsme byli radostnější, protože pokud zemřeme, pak v naší vlasti.“

Obě dvě svědectví korespondují s atmosférou responsoriálního žalmu: „Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, byli jsme jako ve snách“ (Žl 126,1; liturgický překlad). Těžko se rozmělňují slova, která mají pouze působit na naše srdce, na náš smysl pro svobodu. A o svobodu je třeba někdy usilovat nebo dokonce bojovat.

Prostředí žalmu se odehrává v době návratu Izraelců z babylonského otroctví. V Bibli o tom pojednává asi nejpodrobněji kniha Ezdráš a Nehemiáš. Izrael byl osvobozen k budování vlastní svébytnosti. Vrcholem je pak obnovení smlouvy s Hospodinem a liturgie mu v novém chrámu. Osvobození nového Božího lidu Ježíšem je samozřejmě naplněním starozákonních předobrazů.

Přesto by se mohlo zdát, že je-li Bůh svrchovaný, není možná svoboda člověka jako jedince i jako společenství. Jezuita a biblista Xavier Léon-Dufour k tomu píše: „Svatopisci nezakrývají napětí mezi Boží svrchovaností a lidskou svobodou, ale vysvětlují dostatečně, že milost Boží a svobodná poslušnost člověka jsou nezbytné ke spáse. (…) Tajemné napětí trvá a jedině Bůh ví, jak naklonit lidské srdce, aniž by došlo k jeho znásilnění a jak nás přitáhnout k sobě bez přinucení.“ 

A tak nás slova žalmu povzbuzují, abychom se nebáli investovat do Božího díla. Svět nás považuje za omezené, my jsme však vnitřně svobodní. Svět nás vidí zkroušené, ale my v sobě nosíme pokoj. Svět nás vidí zranitelné až slabošské, ale my jsme silní v tom, který za nás dal život.

Naše svoboda má eschatologický charakter, roste v nás až do chvíle, kdy se s Pánem uvidíme tváří v tvář a uzavřeme s ním poslední smlouvu – na život věčný. A naplní nás radost bez míry.

Čtení z dnešního dne: Středa 3. 6. 2026, Památka sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků

2 Tim 1,1-3.6-12;

Komentář k 2 Tim 1,1-3.6-12: Pavel, sám ve vězení, svěřuje svému duchovnímu synu Timotejovi, co považuje za podstatné. Církev roste i dnes skrze ty, kdo jsou umlčováni a bezbranní. I dnes má Pán dost moci, aby ochránil, co církvi svěřil.

Zdroj: Nedělní liturgie

5. června -´Světový den životního prostředí´

5. června -´Světový den životního prostředí´
(3. 6. 2026) Sama Země má svou důstojnost, kterou máme respektovat. (Benedikt XVI.) 5. 6. se připomíná "Světový den životního…

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(1. 6. 2026) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Ubožáku, tobě se líbí křesťanství?

(31. 5. 2026) Sv. Justin, mučedník - svátek 1.6.

Jak Boží Tělo slavit dnes ve 21. století? Tip z jedné farnosti

Jak Boží Tělo slavit dnes ve 21. století? Tip z jedné farnosti
(29. 5. 2026) Patří svátek Božího těla do dnešní doby? Jak slavnost Těla a krve Páně slavit v naší situaci a kultuře?…

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(29. 5. 2026) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.