Forbelský Antonín | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
11. neděle v liturgickém mezidobí /Lk 7,36-8,3/

I když jsou před námi skoro prázdniny a my se vidíme někde v přírodě, na táboře, dnešní slovo Boží nám připomíná událost, která nás vrací jakoby k velikonoční době. Odpuštění hříchů, kterého se nám dostává ve svátosti smíření, je díky Kristově smrti na kříži. A každé neodpuštění je krok od Boha.

V dnešním úryvku slyšíme o veliké lásce Krista k hříšnici, která v něho uvěřila a svým chováním mu dokazovala lásku. Kristus byl první, kdo miloval a tak ji umožnil, /mohl ji poslat pryč/ aby i on mu děkovala za odpuštění. Chceme děkovat za to, že můžeme po každé svátosti smíření děkovat za novou příležitost, kterou nám tím Pán dává. A i když vidíme, že druzí konají zlo, odsuďme hřích, ne hříšníka. Kristus takto jednal, zkusme to i my.

Autor: Forbelský Antonín

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

9. 11. 2025, 2. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Mak 12,43-46; Žalm ŽALM 116; Řím 5,5-11
Mt 5,1-12a

Doufáme, že křest, kterým jsme byli přivtěleni v Krista, je pro nás vstupenkou do Božího království. Ale v učení církve také čteme o těch, kteří sice vstoupili, ale cosi je dělilo od Boha. Tito bratři a sestry tedy zakusí bolestné okamžiky, v nichž se tváří v tvář Bohu naplno ukáže jejich odmítání Boha, nevěrnost pravdě a spravedlnosti, neláska k bližním… Nejde o pomstu, ale o vyrovnání se s pravdou, protože před Bohem nemůže existovat nikdo, kdo nestojí v pravdě. Tomuto stavu říkáme očistec. Je to místo, kde lidé již patří do nebe. Zde se nerozhodují mezi nebem a peklem. Již patří k Bohu, a proto jim také Bůh nabízí pomoc. Právě v této bolesti nad sebou samými jim mohou pomoci ti, kdo jsou ještě na cestě – my! Proto s nadějí a důvěrou v Boží lásku prosíme za odpuštění jejich hříchů, za smíření a za plné společenství s Bohem.