Světu by chybělo něco zcela zásadního, pokud by v něm chyběl čas věnovaný modlitbě. - archív citátů

Scarano Angelo | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
16. neděle v mezidobí B / Netradiční odpočinutí

1. čtení Jer 23,1-6

1"Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují stádo, které pasu" - praví Hospodin. 2Proto praví Hospodin, Bůh Izraele, o pastýřích, kteří pasou můj lid: "Vy jste rozptýlili mé stádo a rozehnali jste ho, nestarali jste se o ně; proto já se postarám o vás pro špatnost vašich skutků" - praví Hospodin. 3"Já shromáždím zbytky svého stáda ze všech zemí, kam jsem ho vyhnal, a přivedu je nazpět na jejich luhy, porostou a rozmnoží se. 4Vzbudím nad nimi pastýře, kteří je budou pást, nebudou se již bát ani strachovat, už se neztratí" - praví Hospodin. 5"Hle, blíží se dni - praví Hospodin - kdy vzbudím Davidovi spravedlivý výhonek, krále, který bude panovat moudře a konat právo a spravedlnost na zemi. 6Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budu nazývat: 'Hospodin je naše spravedlnost'."


Hospodin nejprve kárá chování izraelských pastýřů v Jeremiášově době. Po této hrozbě následuje proroctví o obnově. Hospodin shromáždí rozptýlené ovce a ustanoví pravého pastýře (krále), který bude uskutečňovat spravedlnost, tj. Boží řád.





Mezizpěv Žl 22

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, - dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, - vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, - občerstvuje mou duši. *

Vede mě po správných cestách - pro svoje jméno. - I kdybych šel temnotou rokle, - nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. - Tvůj kyj a tvá hůl, - ty jsou má útěcha. *

Prostíráš pro mě stůl - před zraky mých nepřátel, - hlavu mi mažeš olejem, - má číše přetéká. *
Štěstí a přízeň mě provázejí - po všechny dny mého života, - přebývat smím v Hospodinově domě - na dlouhé, předlouhé časy. *





2. čtení Ef 2,13-18

Bratři! 13Protože jste nyní spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdáleni, stali jste se blízkými Kristovou krví.
14Jen on je náš pokoj:
obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno
a zboural dělící přehradu,
když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství,
15která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními.
Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka,
a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.
17A pak přišel a zvěstoval pokoj vám,
kteří jste byli daleko,
i těm, kteří byli blízko,
18neboť skrze něho máme my i vy přístup k Otci v jednom Duchu.


V naukové části kap. 2-3 autor listu popisuje to, co vykonal Kristus. V tomto úryvku vystupuje stěžejní myšlenka "Kristus je náš pokoj a naše smíření". On odstranil veškeré nepřátelství a rozdělení (na přelomu letopočtu bylo takové nepřátelství mezi židy a pohany "normální"). A Kristus toto rozdělení nejen odstranil, ale také vytvořil nové společenství, nového člověka (Kristovo tělo církve, viz 1 Kor 12,12).





Zpěv před evangeliem

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.



Evangelium Mk 6,30-34

30Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. 31Řekl jim: "Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte." Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst. 32Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. 33Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi. 34Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.


První čtyři verše mají velký význam v Markově evangeliu: Ježíš chce být sám s učedníky. Od nynějška až do konce 10. kapitoly "zástup" bude vystupovat jen velmi okrajově. Evangelistu bude zajímat spíš reakce učedníka (křesťana) tváří v tváří Kristu.
Následující verše 33-34 jsou pak úvodem k zázraku rozmnožení chlebů (6,35-44).





K hlubšímu porozumění textu

30 Slovo "apoštolové" (v evangeliu jen zde a ve sporném místě 3,14) má v řečtině stejný kořen jako sloveso "poslat" (6,7). V popředí je spíše jejich role ("poslaní") než důstojnost. V židovském prostředí "poslaný" (šálíach) znamená víc než "posel": oficiálně zastupuje jinou osobu či skupinu. Tento "posel" jedná jménem poslaného. Proto jsou apoštolové považováni za ty, kteří jednají jménem Ježíšovým - jsou jeho "prodlouženou rukou".

"Vše, co učili a konali" shrnuje obsah jejich misie. K těm činnostem patří exorcismy a uzdravení (Mk 6,13). Pro Marka je však typické, že do činnosti učedníků je zahrnuto vyučování, v jednotě se zaměřením Ježíšovy misie (o jeho učitelské činnosti viz 1,21; 3,6; 6,6). Opět je zřejmá spojitost obou poslání (Ježíše a apoštolů).

31 Ježíš zve apoštoly, aby si trochu odpočinuli. I v tom se odráží Ježíšova starostlivost o druhé, podobně jako v následujícím verši ("bylo mu jich líto"). Jedná se o velmi lidský projev Ježíšovy solidarity. Podobnou situaci nacházíme v 3,20-21.31-35, kde Ježíšova služba přitahovala tolik lidí, že se Ježíš nemohl ani najíst. Opuštěné místo (také v 1,35 - Ježíš se tam uchyluje před davy) má zaručit soukromí - to je však zmařeno, jak ukazují následující verše (a také 1,45). Důvod pro odchod na opuštěné místo je jiný než to, co se na jiných místech uvádí u Ježíše: apoštolové si mají odpočinout, zatímco o Ježíši se píše, že odcházel, aby se modlil (1,35; 6,45-46).

32 Nyní se stává středem dění Ježíš (předtím apoštolové). Přesun lodí je také v jiných textech o zázracích (4,36; 5,2). Právě opuštěné místo, původně zvolené z jiného důvodu, se stává "podnětem" pro zázrak (rozmnožení chlebů - v. 34n.).

33 Ze všech měst - to podtrhuje univerzální charakter Ježíšova vlivu a působení.

34 Ježíš reaguje s lítostí (a ne s "rozmrzelostí" nebo zneklidněním, že nemohli "utéci" od lidí). Tak jako ve SZ, i v NZ milosrdenství je Boží vlastností: v Ježíšově postoji se zrcadlí "Boží sympatie" k lidem. Tato lítost zde neprýští z naléhavé situace (8,2 - lidé neměli jídlo), ale z pohledu na ty příchozí, kteří byli "jako ovce bez pastýře". Výraz "ovce bez pastýře" se ve SZ vztahuje na Izrael (Nm 27,17; 1 Kr 22,17; Ez 34,5). Následující zázrak rozmnožení chlebů je tak ve znamení Ježíše dobrého pastýře, toho zaslíbeného pastýře, který přivádí ovce na pastvu (Ez 34,23). Nejprve však přichází vyučování, opět ve shodě s důrazem na učitelskou činnost. Nepřekvapuje trochu, že lítost Ježíšova se konkretizuje právě vyučováním? Toto vyučování však můžeme vidět jako projev lítosti a milosrdenství - Pán naplňuje touhu lidí, kteří prahli po slyšení jeho slov. Ve vyučování se především naplňuje Ježíšova činnost pastýře, který slovem přivádí k dobrým pastvinám. Následující zázrak rozmnožení je podřízen vyučování a zařazen v tomto kontextu.

Kristus je tedy dobrý pastýř učedníků (sloveso "odpočinout", v. 31, evokuje Ž 23 o dobrém pastýři, který vodí k místům, kde je možné spočinout): prostírá stůl (slova a chleba) zástupům. Ježíš je tedy dobrý pastýř "pastýřů" (apoštolů) a lidí.


Společné rysy prvního čtení a evangelia: Ježíš jako dobrý pastýř přislíbený už Jeremiášem.




K úvaze

Opět Ježíš s lidskou tváří - vždyť jak "obyčejně" zní "pojďte stranou si odpočinout", "bylo mu jich líto"! Je možná nezvyklé, že Ježíš takhle hovoří, ne? Takové obyčejné věty, které by mohly pocházet od "jakéhokoli" člověka. A přece tato slova nejsou tak banální, jak se na první pohled může jevit. Vezměme tu první větu - "pojďte stranou si odpočinout". Nemá to však být pouhý odpočinek, ale odpočinek "s Ježíšem". V jeho blízkosti. A to radikálně mění situaci. Anebo druhou větu - "bylo mu jich líto". Ježíš se však nezastavil u pocitů, udělal něco konkrétního - začal učit. A to je zarážející, ne? Zatímco lidé byli chtiví zázraků, viditelných znamení, Kristus místo toho nabízí… slova. Ano, nabízí slova - nejsou to však slova, slova a jen slova. O Ježíšových slovech totiž paradoxně platí… že to nejsou slova! "On neučí jako učitelé zákona, ale jako ten, kdo má moc" - jako ten, který ukazuje cestu tam, kde je tma tmoucí. Nabízí odpočinutí tam, kde lidé (a učitelé zákona) umí vkládat jen neúnosná břemena. Jeho slovo láme okovy hříchů ("opakujících se") a nepřemožitelných závislostí (pouhým slovem jsou vyhnány temné mocnosti). Ježíšova slova… nejsou slova. A ubohý ten, kdo nepoznal, že Ježíš je někdo víc než moudrý učitel "životní moudrosti". Anebo - šťastný ten, kdo tuší, že Ježíš nabízí víc než slova.

Je však také pravdou, že hloubku Ježíšových slov nenajdeme tak snadno. Podobně jako ti lidé z evangelia, i my máme "vyjít", povstat z pohodlného křesla a… vydat se na cestu za poznáním evangelia. Může to znamenat skutečně "jít na pouť", na nějaké místo, kde se mohu ztišit (vypnout od běžných starostí) a disponovat pro přijetí Slova. Ale především to znamená "vnitřně" kráčet, směřovat k Ježíšovi - hledat, toužit, mít hlad po jeho slovech. Toužit, hledat, bušit - a tak se nám otevře.

Nevadí, že jsme zrovna znavení a znechucení životem - ba tím spíš nás toto rozpoložení může podnítit, abychom hledali Pastýře, který nás dovede k tekoucím vodám, kde můžeme spočinout. Spočinutí hlubší než opalování u rybníka nebo procházka v lese.
Vyjděme tedy i my…





K aplikaci

1. Srovnej Jeremiášův text s Ez 34: které shodné prvky nalézáš?

2. Představ si nějakého spolubratra či spolusestru, s kterým se nesnášíš (nebo s kterým nedokážeš vycházet). A pak přijmi, že i o tvém vztahu k tomu člověku platí uvedená slova z listu Efesanům.

3. Který konkrétní krok k hledání Ježíše bys mohl podniknout?
Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Středa 27.10.

Řím 8,26-30; Žl 13; ; Lk 13,22-30

Komentář k Řím 8,26-30 : Možná, když je má modlitba oproštěná od slov, když jsem prázdný před Bohem, může do mě vlít svého Ducha. V takové modlitbě mohu a mám být obrazem Jeho Syna!

Zdroj: Nedělní liturgie

28. říjen 1918

28. říjen 1918
(26. 10. 2021) Tomáš Garrigue Masaryk byl prezident osvoboditel. Osvobodil nás. Ovšem na pouhých 20 let.

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

(24. 10. 2021) monsignora O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), který za války zachránil tisíce lidí. Příběh má…

Nevšední biskup v neklidné době - sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

(22. 10. 2021) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…

Synoda 2021-2023: proč, co, jak? Krátké video

Synoda 2021-2023: proč, co, jak? Krátké video
(20. 10. 2021) Odpovídá P. Roman Czudek, rektor papežské kolenje Nepomucenum v Římě.

Blahoslavený Karel Habsburský, "Rakouský" (21.10.)

(20. 10. 2021) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... 

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2021) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

(15. 10. 2021) Papež zvolil novou formu synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2021) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Ohlédnutí a poučení z Plenárního sněmu Katolické církve v ČR (1997-2005)

(14. 10. 2021) V procesu synody 2021-2023 může být užitečné připomenouit si klady i úskalí  Plenárního sněmu Katolické církve…