Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
19. neděle v mezidobí B / Petr Šabaka

Zázrak schovaný za rouškou přirozenosti

Promluva 19. neděle mezidobí B

Vzorové kázání Božího slova se ukrývá mimo jiných míst Nového zákona také v příběhu Emauzských učedníků, kde Ježíš – tajemný poutník – rozehřívá a rozpaluje srdce těch dvou skleslých a zklamaných. Natolik roznítí jejich nitro, že jej poznají při lámání chleba a o svou zkušenost se běží rozdělit ostatním učedníkům. S pomocí Boží se o to samé pokusím i já.

„Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa“ (Jan 6,51).

Ježíšova přítomnost v eucharistii je na jedné straně stále tajemstvím, ale na straně druhé je skutečná; těžko popsatelná, ale zakusitelná; nezasytí tělesný hlad, ale duchovní; okusíme ho každý jednotlivě, ale užitek z něho mají ti, co žijí okolo nás. Je to zázrak.

O zázracích napsal zajímavou myšlenku jeden americký rabín, i když bych s ním v některých ohledech polemizoval: „Před mnoha staletími se lidé ujišťovali o Boží existenci prostřednictvím zázraků. (…) Ale my naopak nacházíme důkaz Boží existence právě v tom, že přírodní zákony jsou neměnné. (…) Toto, nikoli legendární rozdělení Rudého moře, je skutečný zázrak“ (KUSHNER, Harold S. Když se zlé věci stávají dobrým lidem. 5. vyd. Portál: Praha 2011).

Jak se to má s Tělem Kristovým pod způsobami chleba a vína? Kdybychom okusili neproměněný chléb a pak proměněný, nepoznali bychom rozdíl: vypadá stejně, chutná stejně, voní stejně. Dokonce i kněz nic nečiní svou mocí, i když se pro proměňování rozhodne. Katechismus katolické církve cituje svatého Jana Zlatoústého: „Kněz jako Kristův zástupce pronáší slova, ale jejich moc a milost jsou Boží. Toto je moje tělo, říká kněz a toto slovo proměňuje obětní dary“ (KKC 1375).

Pravost eucharistie nepoznáme našimi smysly. Katechismus k tomu říká: „‚Nelze vnímat smysly, že je v této svátosti přítomno pravé tělo a pravá krev Krista‘ — říká svatý Tomáš — ‚nýbrž pouze vírou, která se opírá o Boží autoritu‘. Proto v komentáři k úryvku ze sv. Lukáše 22, 19: ‚To je mé tělo, které se za vás vydává‘, říká sv. Cyril: ‚Nepochybuj, zda je to pravda, ale spíše s vírou přijmi slova Spasitele: on nelže, protože on sám je pravda’“ (KKC 1381).

Pánova přítomnost v eucharistii je tedy schována za řádem tohoto vesmíru, je skutečná v podstatě a ne v podobě či chuti. Miluji Boha, který nás tak diskrétně doprovází, nabízí se nám tak, abychom jej mohli svobodně poznat, přijmout a nechat se jím vést. Je to zázrak. A tohoto zázraku budeme za chviličku svědky.