Postní doba (cyklus C)
3. NEDĚLE POSTNÍ - C / PŘÍMLUVY

Bratři a sestry, vzývejme jméno Boha živého, věrného, plného slitovaní ⁽¹⁾ a volejme: Pane, smiluj se.

Bože blízký, jenž jsi z hořícího keře zjevil Mojžíšovi své tajemné jméno, pomáhej svému lidu šířit jeho slávu v dnešním světě, zvěstovat evangelium a vyzývat k pokání. ⁽²⁾
Skláněj se k těm, kdo se o Velikonocích stanou chrámy Ducha svatého, aby z křestní milosti skutečně žili a nesli hojné duchovní ovoce. ⁽³⁾
Dej, ať chvála tvého jména, opravdové obrácení, vzájemná láska a neutuchající modlitba tvoří cestu k jednotě všech pokřtěných. ⁽⁴⁾
Dar nového srdce vyprošujeme všem, kdo zneužívají svůj vliv a postavení a dopouštějí se násilí na těch, jež mají vést a chránit. ⁽⁵⁾
Buď milostiv obětem přírodních živlů, nenadálých neštěstí, dopravních nehod i lidské svévole. ⁽⁶⁾
Slituj se také nad těmi, kteří tvé svaté jméno lehkovážně urážejí nebo se jím snaží magicky manipulovat. ⁽⁷⁾
Ryzí kajícností pronikni všechny, kdo tě velebí na tomto posvátném místě: nechť nepropadáme duchovní pýše ani domnění, že na všechno stačíme jen svými silami. ⁽⁸⁾
Odměň chvály a pokání svých zesnulých služebníků a služebnic patřením na svou tvář ⁽⁹⁾ v životě věčném.

Bože milosrdný a milostivý,
rač zahladit všechny viny a vyléčit neduhy,
jež sužují nás i svět, ve kterém žijeme;
láskou a slitováním objímej své bohabojné
i každého z lidí. ⁽¹⁰⁾
Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

(1) Srov. Ex 3,1-8a.13-15. Srov. Katechismus katolické církve (KKC), čl. 203–208. Srov. RATZINGER Joseph: Úvod do křesťanství, Řím: Křesťanská akademie, 1978, 63–78.

(2) Viz Ex 3,1-6.13-15. Srov. KKC, čl. 204. Viz Třetí tajemství růžence světla.

(3) Srov. 1 Kor 6,19; Lk 13,6-9. Srov. KKC, čl. 1265–1266.

(4) Viz Lk 13,2-5. Viz II. VATIKÁNSKÝ KONCIL: Dekret o ekumenismu Unitatis redintegratio, kapitola 2.

(5) Srov. Ez 36,25-27; Lk 13,1n.

(6) Srov. Lk 13,1.4.

(7) Viz Ex 3,13. Srov. KKC, čl. 2142–2166.

(8) Viz 1 Kor 10,1-6.10-12.

(9) Srov. Ex 3,6.14-15.

(10) Srov. Ž 103,3-4.8.11.

Autor: Krbec Jan

Témata: modlitba přímluvná Postní doba Přímluvy k liturgii

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

16. 11. 2025, 9. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.