Scarano Angelo | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus C)
Květná neděle (cyklus C)

Evangelium k průvodu
V tomto úryvku je jasně vidět, jak Ježíš chápe svoji královskou důstojnost: nevstupuje do Jeruzaléma okázale a honosně, ale pokorně na oslátku. Tímto činem ukazuje dvě věci: on je skutečně Mesiášem a králem (Zach 9,9), avšak jiným než králové “tohoto světa”. Nevystupuje před člověkem se zdrcující mocí, ale sestupuje k němu s tichostí a mírností. Jeho cesta k člověku vede přes ponížení, které dosáhne své největší hloubky při utrpení na kříži.

1. čtení
Boží služebník je zde líčen jako protiklad svého lidu, kterému připadá těžké naslouchat Božímu slovu. “Služebník” je naopak dokonalým učedníkem. Charakterizují jej dva postoje: 1. je zcela otevřen naslouchání Božímu slovu celým srdcem. V naslouchání a poslušnosti přijímá Boží slova (”má uši učedníka”- 50,4), a proto ”má jazyk učedníka”, tj. povzbuzuje druhé tím slovem, které přijímá od Boha (hebr. slovo učedník, ”limmúd”, pasivní příčestí od slovesa ”učit”. Tímto slovem se tedy označuje člověk, který se nechává poučit od Boha, který je jím poučován a vyučován) 2. zvěstuje to, co je mu řečeno i přes nepřátelství a utrpení, které si tím přivádí. V tom se podobá proroku Jeremiášovi, avšak zároveň jsou patrné i určité rozdíly mezi nimi: “služebník” Hospodinův nepropadá hořkosti (srov. oproti tomu Jeremiášovy nářky - Jer 20,7n.14-18) a netouží po pomstě nad nepřáteli (Jer 11,20). Takový postoj vyrůstá z vědomí, že je mu Bůh blízko a že jej podporuje (v. 7a.8a).

2. čtení
Tento hymnus, teologicky velmi bohatý, ukazuje v protikladech Ježíšovu cestu sestoupení a povýšení. V první části se hlouběji rozvádí Ježíšova “kenoze”, tj. “vyprázdnění se” od nároků na pocty a slávu. Ježíš se “vyprázdnil”: stal se služebníkem, obyčejným člověkem, který dokonce zemřel potupnou smrtí kříže. Navenek se “zřekl” svého jména (avšak nepřestal být Bohem a Pánem slávy, jen to nebylo vidět očima lidí), a proto jako člověk dostal Jméno nad jiná jména. Ponížený a potupený služebník byl povýšen a stal se Pánem! Služebník opovrhovaný od lidí je nyní prostoupen tak velkou Boží slávou, že všichni musí uznat: Ježíš Kristus je Pán!

Pašije - cyklus C
Lukáš ve svém vyprávění o Ježíšově utrpení zdůrazňuje aspekt následování. Šimon z Kyrény a zbožné ženy jsou příkladem následování Ježíše Krista také v posledním a rozhodujícím okamžiku. O Šimonu se říká, že “na něj vložili kříž, aby ho nesl za Ježíšem” (23,26) – tento výraz vyjadřuje typický postoj učedníka (9,23; 14,27) a tudíž je také výzvou k následování Ježíše v jeho vrcholném sebeodevzdání. Ježíš na kříži je také vzorem odpuštění: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí” (23,24). Při umírání je pak příkladem dokonalého odevzdání se do Otcových rukou, a tak sám na sobě uskutečňuje slova o odevzdanosti do Otcovy prozřetelnosti (Lk 12,22-32; Lk 23,46).