Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Ludvíka sv., krále 25. 8. / Petr Šabaka

Pohled na radost svatých

Promluva na památku sv. Ludvíka, krále – 25. 8.

Slavil jsem dnes mši s formulářem o sv. Ludvíkovi, protože v kostele, kde jsem se nacházel, je jeho socha. Patří zde mezi hlavní patrony chrámu.

Již vstupní antifona mne oslovila: „Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla a tvoji svatí ať tě velebí; ať vypravují o slávě tvého království, ať mluví o tvé síle“ (Žl 145,10-11, liturgický překlad). Tato antifona má dvě části. První se vztahuje k Bohu: chvála, velebení. Druhá je nasměrována k nám: vypravují a mluví… Komu? Přeci nám, kteří ještě stále putujeme časným světem. Potřebujeme tolik slyšet o slávě Božího království, potřebujeme tolik slyšet o Boží síle, která je schopna proměnit i naše kamenná srdce v srdce z masa, plná soucitu, lásky, trpělivosti, laskavosti, odpuštění. Ale až takhle do hloubky jsem o té antifoně nepřemýšlel. Vypadlo ze mne jen: „Chci slyšet, mluvte!“

Svatý Ludvík patří mezi veliké krále středověku, kteří nám zanechali odkaz moudrého vládce, osvíceného panovníka, pokorného správce jednoho z rodících se národů Evropy. Ne nadarmo jeho socha stojí vedle našeho svatého Václava. Prosil jsem na jeho přímluvu o sílu, odvahu a ducha kajícnosti do nového školního roku.

Mám potřebu se rozdělit ještě o jednu drobnost. Po přijímání jsem očima přečetl antifonu k přijímání: „Spravedlivý se radují, jásají před Bohem, veselí se v radosti“ (Žl 68,4). Tolik toužím zahlédnout jejich jásot. Být jím povzbuzen, přitahován, inspirován. Až zbytečně se někdy patlám v blátě své životní pouti. Tolik by mi pohled na radost, jásot a veselí svatých pomohl. Věřím, že nejen mně.

Autor: Šabaka Petr

Témata: kázání, homilie Osobnosti, světci, svatí

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

22. 2. 2026, 15. 2. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 15,16-21 (řec. 15-20); Žalm Žl 119,1-2.4-5.17-18.33-34; 1 Kor 2,6-10
Mt 5,17-37

Ve snaze prožít co nejlépe, naplno a s úspěchem vlastní život je člověk schopen podstoupit jakékoliv rituály, vybavit je čímkoliv. Denně jsme svědky toho, jak naši vrstevníci podlehnou v naivitě podvodům, ať jde o krásný vzhled, rychlé půjčky, okamžitý a zaručený výsledek při aplikaci toho nebo onoho přípravku. Zklamání, rozpaky a snad i vztek jsou důsledky takového podlehnutí z té příznivější kategorie. Bůh dnes říká mladému králi Šalamounovi: „Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným.“ Zní to skoro pohádkově, jako by to bylo velmi prosté, podobně jako v lákavé reklamě. Člověk si však musí uvědomit, že vzhledem k životu jde před Bohem o závažnou volbu, ve které je třeba vědět, co chci, o co mám prosit, a v okamžiku, kdy jsem volbu učinil, za ní odpovědně stát. „Každému dá Bůh to, co kdo bude chtít ... život nebo smrt“ (srov. Sir 15,18).