Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Památka sv. Moniky 27. 8. / Petr Šabaka

Ježíš ho vrátil

Promluva na památku svaté Moniky – 27. 8.

 

„Když se (Ježíš) blížili k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. (…)  Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: ‚Neplač!‘ Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: ‚Chlapče, pravím ti, vstaň!‘ Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce“ (Lk 7,12-15).

Velice dojemný příběh. Vždycky jsem ho viděl jako prorocké gesto, kterým Ježíš chce ukázat na svou autoritu, která je stejná a vyšší než byla osoba Eliáše, který také vzkřísil syna jedné vdovy (srov. 1 Král 17,8-24). Když mi však církev staví toto evangelium vedle svaté Moniky, poznávám, jak se Ježíšova dobrota opakuje a naplňuje na těch, kteří jej následují.

Velice rád zopakuji a připomenu jako mnoho kazatelů přede mnou, že svatá Monika se roky modlila za obrácení svého syna, kterého známe jako jednoho z učitelů církve: svatého Augustina, biskupa severoafrického města Hippo. Svatá Monika je vzorem všem rodičům, jejichž děti opouští víru a vydávají se do bouře světa. K návratu je pohne jen Boží milost a přímluvná modlitba. Odvážím si doplnit i přitažlivý příklad. Žádné nucení, žádné výčitky, žádné podmínky nebo jiné manipulativní metody nepřitáhnou k Bohu živému. Boží milost, modlitba a příklad živé víry!

Svatý Augustin komentuje svůj život: „Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná, a přece tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval! Hle, tys byl uvnitř, když já jsem byl venku, a tam jsem tě hledal, vrhal jsem se na to krásné, co jsi stvořil, já netvor. Tys byl se mnou, když já jsem s tebou nebyl…“ (Druhé čtení, Denní modlitba církve, památka sv. Augustina). V té samé knize (Vyznání) popisuje poslední dny, ve kterých byl se svou matkou: „Synu, pokud jde o mě, už mě na tomto světě nic netěší. Co zde mám ještě dělat a nač tu mám být, nevím, vždyť od tohoto pozemského života už nic nečekám. Jen jedno jsem si přála žít ještě nějakou chvíli na tomto světě: chtěla jsem vidět, dřív, než umřu, že jsi katolickým křesťanem. A Bůh mi to dopřál v míře mnohem větší, neboť mohu vidět i to, že jsi pohrdl pozemským štěstím a stal se Božím služebníkem. Co tu mám ještě dělat?“ (Druhé čtení, Denní modlitba církve, památka sv. Moniky).

 

„Ježíš ho vrátil jeho matce…“

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 30,10-14; Žalm Žl 69,14+17.30-31.36ab+37; Kol 1,15-20
Lk 10,25-37

Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.

Zdroj: Nedělní liturgie

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."