Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
Postní doba - jaká je její náplň?

Postní doba. Jaká je její náplň? Název "postní" necharakterizuje vlastně vše - dnes je skutečný půst jeden den z celého čtyřicetidení - na Popeleční středu (a pak o Velikonočním triduu na Velký pátek). Ale co s těmi zbývajícími dny, které postem v plném slova smyslu nejsou? Někdo si v té době ledacos odřekne, ukázní se. Ale proč to vlastně dělat?

Postní doba

Jaká je její náplň? Název "postní" necharakterizuje vlastně vše - dnes je skutečný půst jeden den z celého čtyřicetidení - na Popeleční středu. Ale co s těmi zbývajícími dny, které postem v plném slova smyslu nejsou? Někdo si v té době ledacos odřekne, ukázní se. Ale proč to vlastně dělat?

Začněme od konce postní doby - od Velikonoc, na něž je postní doba přípravou. Ty jsou to ústředními svátky liturgického roku. Ve smrti a vzkříšení Ježíše Krista spočívá jádro celého křesťanství. A křesťanské velikonoce jsou vlastně formou určitého dramatu, hry v nejvznešenějším slova smyslu, kterou je liturgie. Slavení velikonoc tak vede k prožití podstatných zastavení na cestě Boží záchrany, podstatné body dějin spásy, totiž vyvedení z Egypta, záchranu beránkem, jehož krví byly pomazány veřeje, soud, utrpení, smrt a vzkříšení pravého velikonočního beránka - Krista. A liturgie je dramatem, do něhož má být "divák", tedy křesťan, vtažen: má se ho zúčastnit, aby měl podíl nejen na plodech této "hry", tedy liturgie, ale i na plodech skutečné původní události - vykupitelského díla Ježíše Krista. Křesťan ovšem už jednou byl zásadně "vzat do hry", a to svým křtem. Křest je ponořením do Ježíše Krista a v něm do Trojice, ponořením do smrti a vzkříšení Krista, což je opisný výraz pro tajemství vykoupení, jehož výsledkem je, že jsme Boží děti, že jsme synové, a tím i dědicové skrze Boha (Gal 4,7).

Není potom divné, že jedním z hlavních úkolů postní doby je právě příprava katechumenů (čekatelů) na křest, lépe řečeno vrchol této dlouhodobé přípravy. Pro křesťanskou obec je potom i výzvou, aby se za katechumeny modlila, aby se tak i vnitřně připravovala na jejich duchovní, nikoliv jen společenské, přijetí do svého středu.

Ale vraťme se ještě k chápání velikonoc jako liturgie - hry. Křesťan byl jednou provždy "pronesen" koupelí znovuzrození. Ale tento fakt, navěky platný, má pronikat do jeho vědomí, které je stále zanášeno vším možným i nemožným, Božím i hříšným. Musí se tedy k této základní skutečnosti vracet, aby měl jako svobodný, rozumný, jednající tvor ze své vůle účast na tajemství Kristovy smrti a vzkříšení - jinými slovy, aby vědomě uchopil skutečnost svého křtu a aby jej uskutečňoval. K tomu mu má pomoci každoroční prožití Velikonoc. Účast křesťana na velikonoční slavnosti má totiž pro něj vyvrcholit obnovou křestního slibu v liturgii velikonoční noci. Ježíšovo utrpení, smrt a vzkříšení se totiž stalo pro nás plně platným právě naším křtem - tím se v nás uskutečnilo tajemství vykoupení. Obnovou křestního slibu si tento nejzávaznější fakt i závazek svého života chceme uvědomit a znovu jej prožít. To ovšem nejde ve dvou nebo třech minutách, v čase, v němž obnova při liturgii velikonoční noci proběhne. A tak na tuto obnovu nás připravuje nejen liturgie velikonočního třídení, ale právě celá postní doba.

V čem se tedy může tato příprava postní dobou uskutečňovat?
- odřeknutím si postem toho, co nás zdržuje a poutá, se uvolňujeme pro Boha
- zřeknutím se něčeho ve prospěch bližních realizujeme základní přikázání lásky a ztotožňujeme se s Kristem
- větší pozorností vůči Božímu slovu vnikáme hlouběji do tajemství Božího jednání s lidmi
- hlubší a plnější modlitbou se sbližujeme s Bohem, naším Otcem
- rozjímáním Kristova utrpení, například v křížové cestě, se snažíme nejen vidět velikost Boží lásky, ale také pochopit, že cesta spásy vede přes kříž
- pokáním, které vrcholí ve svátosti smíření, děláme svůj obrat k Bohu, ke Kristově cestě, rozcházíme se s hříchem, nastupujeme cestu nápravy, vracíme se do křestního stavu Božích dětí.

Zřeknutím se zla a vyznáním víry při obnově křestního slibu ve velikonoční noci potom korunujeme naši postní "práci" a dáváme Bohu prostor, aby v nás mohl konat své velké činy, aby v nás projevil svou sílu, tu sílu, kterou Krista vzkřísil z mrtvých (Ef 1,19-20).

Čtení z dnešního dne: Středa 14. 5. 2025, Svátek sv. Matěje, apoštola

Sk 1,15-17.20-26;

Komentář k Sk 1,15-17.20-26: Doklad o péči prvotní církve: snaha opět doplnit počet apoštolů. Matěj, který je doprovázel po celou dobu, kdy Pán Ježíš mezi nimi žil, byl na tuto službu připraven. Kolik let už já následuji Pána…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý Jan Nepomucký (svátek 16. 5.)

Svatý Jan Nepomucký (svátek 16. 5.)
(14. 5. 2025) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2025) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2025) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. 

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2025) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304

Den matek

(9. 5. 2025) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Habemus papam. Máme papeže! LEV XIV. OSA (* 14. září 1955 Chicago)

Habemus papam. Máme papeže! LEV XIV. OSA (* 14. září 1955 Chicago)
(8. 5. 2025) Dnes ve čtvrtek 8. 5. 2025 byl zvolený nový papež. / Robert Francis Prevost OSA - LEV  XIV.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli velikonoční, cyklus C / 11.5.2025

(7. 5. 2025) Ježíš slíbil, že své ovce nikdy neopustí a nikdo je nevyrve z jeho rukou. V této naději k němu pozvedněme své…