6.10.2018, 0:00

Panna Maria Růžencová

Dne 7. 10. se slaví památka Panny Marie Růžencové.

Modlitba růžence je osvědčenou a nejznámější modlitbou k Panně Marii.

Tato modlitba se ve své dnešní podobě šířila po roce 1400 především zásluhou dominikánů. Lze se ji modlit individuálně nebo společně. Spočívá v opakování andělského pozdravení („zdrávasu“) a v rozjímání o událostech z Ježíšova života.

Definitivní podobu růžence stanovil v roce 1569 papež Pius V., který zavedl svátek Panny Marie Růžencové. Slavení této liturgické památky bylo zavedeno v roce 1572 jako vzpomínka na vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta, která proběhla 7. října 1571. V bitvě bylo úplně poraženo obrovské a „nepřemožitelné“ turecké loďstvo. Turecká rozpínavost tak byla jednou provždy zastavena. Výsledek bitvy připisoval papež Pius V. i neustávající modlitbě růžence.

Více k tématu: modlitba růžence, růženec

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 66,18-21; Žalm 117; Žid 12,5-7.11-13
Lk 13,22-30

Starý zákon neměl výslovně popsané, jak vypadá místo, kde přebývají zemřelí. Ale na mnoha místech popisuje, že spravedlivý před Bohem je ten, kdo koná dobro. Nový zákon přináší přelomovou skutečnost: získat "nebe", není otázkou našeho vysokého výkonu, ale je především zásluhou sebeobětování Ježíše Krista. To neznamená, že člověk má jistý věčný život v blízkosti Boha. Dnešní evangelium celý problém popisuje velmi výstižně. Řecké slovo "agónizomaj" znamená "zápasit, snažit se". Jde o to "snažte se vejít..." Nebe je skutečně především darem Boží milosti, ale také odráží to, že záleží na nás a na tom, zda my sami zápasíme o dobro.