Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek svaté Brigity Švédské 23. 7. / Petr Šabaka

Láska svaté Brigity

„A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne“ (Gal 2,20). 

Svatá Brigita ve svých dvanácti letech slyšela kázání o utrpení Páně. Dotklo se jí tak, že se zeptala: „A kdo se ti, můj drahý Pane, tolik posmíval?“ Uslyšela odpověď: „Ti všichni, kteří na mě zapomínají a znehodnocují mou lásku!“ Rozhodla se milovat tedy Ježíše celým srdcem a stále. A vlastně bylo jedno, čeho v životě dosáhla a zda jí svatozář dal Bůh za její mateřství a manželství nebo za její rozhodnutí zasvětit se mu jako řeholnice anebo za její úsilí na poli charity, či mezinárodní politiky. Ve všem jejím konání bylo ono zásadní rozhodnutí: Milovat Ježíše celým srdcem a stále.

Jak mocně působí na každého z nás, když nám někdo řekne: „Mám tě rád. Vážím si tě. Jsi dobrý.“ Najednou máme ohromnou sílu, radost a chuť do života, služby, dalšímu sdílení projevené lásky a náklonnosti. A když toto ujištění slyšíme od Ježíše, jednali bychom jako svatá Brigita. A je opět jedno, kým jsme, zda prostí nebo vznešení, hříšníci nebo vytrvalí kajícníci. Jen přijmout, pochopit, prožít, zvnitřnit. Ježíš nám své vyznání lásky říká každý den, jen my máme uši, ale neslyšíme, máme srdce, ale nechápeme. 

„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce“ (Jan 15,1-2). Rozpoznáváme dva typy utrpení. První je důsledkem našeho hříchu, který nechceme vyznat. Druhé se liší jen drobnou nuancí – je očistné. Katechismus katolické církve k tomu říká velice důležitou okolnost: „Bůh není příčinou mravního zla ani přímo, ani nepřímo. Avšak dopouští je, protože respektuje svobodu svého tvora, a dokáže z něj tajemně vytěžit dobro“ (KKC 311). Svatá Brigita pochopila tuto moudrost kříže Kristova, s nímž srůstají i kříže každého z nás, a jde nám vzorem.