Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek svatých Mláďátek 28. 12. / Petr Šabaka

UKAZUJÍ NA KRISTA

Promluva na Svátek Betlémských neviňátek

„Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není“ (Mt 2,18) Svátek Betlémských neviňátek v posledních letech získává nový obsah. Zabití chlapci do dvou let ukazují na Krista, stejně jako děti, které se nemohou narodit.

Otevřel jsem si na internetu stránky Českého statistického úřadu a nechal na sebe působit čísla a tabulky. V roce 2009 se nenarodilo 40528 dětí (z toho samovolných potratů bylo 14629). Jeden milion žen využívá antikoncepci, z nichž dobrá polovina hormonální. Narodilo se pak 118 667 dětí, z toho bohužel 319 mrtvých. A stojí za zmínku, že nejvyšší počet potratů byl v naší zemi během osmdesátých let minulého století.

Na základě těchto několika čísel můžeme pochopit, že náš život není samozřejmostí. Měli bychom poděkovat svým rodičům, že nám dovolili narodit se, že jsme pro ně nebyli nemilým překvapením, problémem, přítěží, ale darem, radostí, „plodem jejich lásky“, k němuž se přiznali.

Co vzkázat těm, kteří zapřeli plod své lásky, kteří se postavili proti životu? To, co říká apoštol Jan ve svém dopise, nad nímž rozjímáme při dnešní bohoslužbě slova: „Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.“ (1 Jan 2,1-2) Učme se všichni správné hierarchii hodnot. Život člověka stojí po Bohu na nejvyšší příčce. Kdo z lidí si ho dovolí ocenit či soudit? Evangeliem, tedy dobrou zprávou dnešního dne, je vědomí, že Kristus zemřel za Betlémské chlapce i za ty nenarozené a že v něm umírají a vstávají k věčnému životu všichni, které on povolal. Modleme se za všechny, aby se tak stalo všem.