Velikonoce - triduum
Zelený čtvrtek - mikrokázání (Pavel Konzbul)

Zelené mikrokázání: V čem se ukrývá tajemství večera Zeleného čtvrtku?

„A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim svou lásku až do krajnosti.“ Dnes projevuje Ježíš svou lásku k nám. Ku podivu to není v mytí nohou ani v jeho postoji k Jidáši, který se ve středověku stal lidovým symbolem dne, kdy děti hrály hry „chyťte Jidáše“, ale byla to sama poslední večeře. Všechno při ní probíhalo podle židovské tradice, až najednou Ježíš udělal něco jinak. Vzal chléb a prohlásil ho za svoje tělo, vzal víno a prohlásil je za svoji krev. A nejen to, na znamení společenství se sám o sebe rozdělil. Bůh se nám při mši svaté nabízí tak prostě a důvěrně, jak jen může, tak toho zkusme využít.

Autor: Konzbul Pavel

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16
Jan 17,11b-19

Ježíšova modlitba na závěr poslední večeře bývá připomínána na Velikonoce. Její aktuálnost ale nemizí. Vždyť se nyní modlíme novénu za seslání Ducha svatého. Když nebude dobře fungovat společenství učedníků – církev – nebude moci ani Duch projevovat svoji moc mezi lidmi s takovou intenzitou. Zároveň je vidět, že od počátku bylo obrovské pokušení dělat věci jinak a střet názorů, zkostnatělost či touha po benevolentnosti se vzájemně střetávaly. Řešení není v hádkách, ale v hledání Boží vůle a společné modlitbě.