Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoce - triduum
Zelený čtvrtek / Petr Šabaka

Společenství služebníků Kristových

Promluva na Zelený čtvrtek – Mše na památku Večeře Páně
 
„Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat“ (Jan 13,12b-14).
 
Jeden druhému umývat nohy – jeden druhému sloužit – jeden druhého považovat za svého pána a sebe za otroka či služebníka. Ježíš o sobě prohlásil: „Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé“ (Mt 20,28). Stále jsem konfrontován s touto Ježíšovou výzvou, nárokem, požadavkem. Jako křesťan ho chci napodobovat a následovat.
 
Představme si atmosféru Poslední večeře. Předcházel jí hluk dne, zástupy, hodiny strávené v rušném chrámu úpornými kontroverzemi a diskuzemi. Ježíš pak bere jen svých dvanáct do ticha horní místnosti – večeřadla. Atmosféra je nabita očekáváním něčeho, co nelze pojmenovat. Úzkost smíšená s obdivem k pánu situace, který hodlá slavit posvátnou velikonoční večeři. kolem Ježíše jsou shromážděni ti, kteří se stanou garanty a nositeli tajemství Ježíšovy přítomnosti uprostřed společenství a zvláštního znamení Ježíšovy oběti „za všechny“. Učitel musí být nejprve sám vyučen, mistr řemesla musí svůj obor dokonale ovládat. My tuto slavnost s chvěním a očekáváním setkání s tajemstvím opakujeme a zpřítomňujeme.
 
„Ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil“ (Jan 13,2). Jak k tomu vlastně došlo? Proč Jidáš ve svém srdci souhlasil s pokušením zradit? Verzí je víc. Jedna však mluví o tom, že Jidáš očekával, že Ježíš vzbudí nábožensko-politickou revoluci a nastolí jak král Izraele novou éru božího království. Nepochopení Ježíšova učení, naprosté odmítnutí Ježíšova pokoření při mytí nohou bylo poslední kapkou do plného poháru znechucení.
 
Jak jsem řekl výše, my opakujeme a zpřítomňujeme Poslední večeři. „My“ znamená společenství církve. Jsme spojeni často jen a pouze touto slavností, slavností jedné misky s jedním chlebem Tělem a jediným pohárem vína Krve Kristovy.
 
Nedávno jsem rozečetl teologickou knihu, která již v úvodu ukázala na skutečnost, že když budeme hovořit o svém společenství, o církvi, budeme používat stejná slova, ale s jinými obsahy. Zjistíme, že můžeme mít úplně jiné představy a názory. Budeme proti sobě stát s tvrzením proti tvrzení. Můžeme za svou vzít výzvu platnou nejen pro kněze: „Nemůžeme-li svými promluvami přispívat k jednotě církve, je lépe mlčet, modlit se a nést tento kříž“ (AMBROZ, Pavel. Teologicky milovat církev. 1. vyd. Velehrad: Refugium 2003,. s. 13).
 
V poslední době se setkáváme s mnoha deziluzemi o našem společenství. Nenechme se však inspirovat Jidášovým příkladem, ale Ježíšovým. Jsme křehkým společenství Ježíšových učedníků. Velice často a hluboce se dokážeme zraňovat. Ale stále znovu se můžeme jako mnoho z nás učit služebnému postoji. Božský pokrm, Tělo Kristovo, ať je naší posilou, chlebem poutníků. 

Autor: Šabaka Petr

Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…