Nestačí jen dodržovat pravidla. Zachovat věrnost Ježíši neznamená pouze vyhnout se pochybením.  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Václav Frei

Úvod: úkoly a opory

z knihy Pluralita - dialog - laici v otevřené společnosti

Společného jmenovatele úkolů, před nimiž každý člověk stojí, lze vyjádřit zásadou čiň dobré a varuj se zlého. Jsou to vždy úkoly konkrétní, spjaté s danou situací. Člověk za ně vždy nese osobní odpovědnost, a to je pro věřícího nakonec odpovědnost před Bohem. A týká se celého života, nedělí i všedních dnů.

Vztah jednotlivce k Bohu bývá ovšem zprostředkován, zejména vztahem k spolubližním, v církvi i ve světské společnosti. Tím jsou dány též významné opory pro každého z nás, například ve víře, mravní nauce a svátostech církve, v zákonech a strukturách společnosti. Pomáhají nám rozpoznat a uskutečňovat, co máme právě my a právě teď, v dané situaci dělat a čeho se varovat.

Vždy v dané situaci (a osobně): to je krajně důležité. Z obrovského počtu dílčích pravd a pokynů bývá teď a pro mne rozhodující jediná věc, jindy a pro jiného zpravidla jiná. Vždyť nemohou všichni a stále usilovat o všechno, je nutné soustředění. I proto je v hesle svatého Augustina tak důležitá svoboda. (1)

Žijeme však ve společenství a v určité době. Proto mají i naše nejaktuálnější a nejosobnější úkoly jisté společné rysy, proto je třeba všímat si znamení času. Můžeme například říci, že z apoštolova povzbuzení "Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem" (2) byla za totality aktuální hlavně první část, ve svobodné společnosti nabývá silně na významu i část druhá. Kdo by si před listopadem 1989 připomínal jen tu první, příliš by asi nechybil. Dnes by nám takové zúžení pohledu zastřelo jednu z cenných biblických opor potřebných právě dnes.

Předložená studie (či spíše náčrt) chce přispět k širšímu aktuálnímu pohledu na opory spjaté především s přínosem II. vatikánského koncilu, a to s přihlédnutím k společenskému dění kolem nás, jak napovídá název i podtitul tohoto náčrtu.

Důraz na momentálně aktuální jednotlivosti ovšem nemá říci, že vše ostatní je nedůležité nebo překonané. Stále platí i zásada jednoty ve "věcech nezbytných", a v Augustinově hesle stojí právem na prvním místě. Naléhavá potřeba dialogu v církvi také naprosto není totéž co program všechno zrelativizovat a o všem se znovu a znovu dohadovat. Tato stránka věci (a našeho výkladu) by měla rozptýlit mnohá zneklidnění a znejistění mezi věřícími, jak se s nimi často setkáváme v čtenářské odezvě Katolického týdeníku (KT) apod. Je dobře katolické, jak by řekli staří, udržovat všechny aktuální důrazy, dílčí pohledy a iniciativy -- a tím spíše osobní názory -- ve společně uznávaném rámci: "Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech". (3)

Klíčovou otázkou pro naši orientaci pak ovšem je, zda samotný ten společně uznávaný křesťanský a katolický rámec nevidíme zúženě; bez významu není ani nebezpečí jeho zúženého vnímání se strany ostatních křesťanů a široké veřejnosti u nás. Bohužel však zní věrohodně informace, že asi 30letý návštěvník katolických bohoslužeb odpověděl na otázku, které dokumenty II. vatikánského koncilu zná, takto: Humanae vitae a Centesimus annus (4). České souborné vydání těchto dokumentů (5) vychází u nás 30 let po skončení koncilu (8. 12. 1965); naprosto nejde o lehkou četbu pro každého, a solidní znalost katolické nauky a historie má ovšem ještě širší předpoklady, také u nás dlouho blokované.

Jedním z cílů našeho výkladu bude proto dát čtenáři více nahlédnout do onoho širšího, skoro dvoutisíciletého rámce. Ten může být nám katolíkům právě dnes mimořádně cennou oporou. Naopak zúžené pojetí pravověrnosti (ortodoxie) a jí odpovídajícího jednání (ortopraxe) je nutně zdrojem zbytečných konfliktů, pohoršení a zejména promarňování hřiven, které nám Bůh svěřuje k dobru našemu i ostatních bližních, a pro toto dějinnou chvíli.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Václav Frei

Témata: Laici

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25. 2.

Est 4,17; Mt 7,7-12

Komentář k Mt 7,7-12: Ve vytrvalé modlitbě přece nepřemlouvám Boha, který je skoupý! Naopak, já často jeho dary ani nejsem schopen přijmout! Jedním z těchto darů je totiž i změna postoje k lidem…

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2021) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2021) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá…

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2021) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice…

V češtině vyšel kurz „Jak se modlit“

V češtině vyšel kurz „Jak se modlit“
(22. 2. 2021) Kurz je určen pro setkání menších skupin a lze jej použít i pro setkání online a i pro jednotlivce. Každá lekce obsahuje…

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2021) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2021) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…

Křížové cesty

(18. 2. 2021) Propojit vše těžké v našem životě s Kristem... Soubor různých Křížových cest.

Popeleční středou začíná Postní doba

(15. 2. 2021) Je důležité, aby se křesťan v postní době nezabýval sám sebou, ale především Bohem samotným...

sv. Valentin z Terni (14. února)

(12. 2. 2021) Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil…