Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Autorský rejstřík


Benedikt z Nursie

Benedikt z Nursie (kolem 480–547) ovlivnil svou Řeholí (Regula Benedicti; v rukopisech se objevuje i název Regula monasteriorum, tedy „Řehole pro kláštery“) ducha západního mnišství do takové míry, že ho lze nazvat zakladatelem, byť nikoli v chronologickém slova smyslu. Narodil se ve vážené rodině v umbrijské Nursii, se studiemi začal v Římě, ale přerušil je, poté co se rozhodl pro řeholní život. Po přípravě v mnišském společenství odešel jako poustevník do údolí řeky Anio u Subiaka. Neúspěšný pokus s reformováním mnišské komunity v sousedství byl podnětem k tomu, aby sám v údolí Ania založil klášter. Z tohoto opěrného bodu se záhy hnutí začalo šířit, přidávaly se také další kláštery v okolí. V letech 523 až 526 pro ně Benedikt navrhl klášterní pravidla. Jelikož však byl odtud vyhnán, založil na Monte Cassinu věhlasný klášter, kde má benediktinské mnišství svůj původ.
Řehole vyjadřuje Benediktův záměr zřídit pro službu Pánu družinu (schola servitii). Platí v ní strohá kázeň jako u armády, příznačná je též uvážená míra požadavků. Je zákonem, který je možno zachovávat, a proto také musí být dodržován. Benedikt přihlédl ke všemu, co v mnišských tradicích jeho doby existovalo; vyvaroval se však vší jednostrannosti. Jeho dílo je nejvelkolepějším svědectvím organizační síly římského myšlení a vyvolává tím větší obdiv, čím více se o něm uvažuje.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.