Autorský rejstřík


Benedikt z Nursie

Benedikt z Nursie (kolem 480–547) ovlivnil svou Řeholí (Regula Benedicti; v rukopisech se objevuje i název Regula monasteriorum, tedy „Řehole pro kláštery“) ducha západního mnišství do takové míry, že ho lze nazvat zakladatelem, byť nikoli v chronologickém slova smyslu. Narodil se ve vážené rodině v umbrijské Nursii, se studiemi začal v Římě, ale přerušil je, poté co se rozhodl pro řeholní život. Po přípravě v mnišském společenství odešel jako poustevník do údolí řeky Anio u Subiaka. Neúspěšný pokus s reformováním mnišské komunity v sousedství byl podnětem k tomu, aby sám v údolí Ania založil klášter. Z tohoto opěrného bodu se záhy hnutí začalo šířit, přidávaly se také další kláštery v okolí. V letech 523 až 526 pro ně Benedikt navrhl klášterní pravidla. Jelikož však byl odtud vyhnán, založil na Monte Cassinu věhlasný klášter, kde má benediktinské mnišství svůj původ.
Řehole vyjadřuje Benediktův záměr zřídit pro službu Pánu družinu (schola servitii). Platí v ní strohá kázeň jako u armády, příznačná je též uvážená míra požadavků. Je zákonem, který je možno zachovávat, a proto také musí být dodržován. Benedikt přihlédl ke všemu, co v mnišských tradicích jeho doby existovalo; vyvaroval se však vší jednostrannosti. Jeho dílo je nejvelkolepějším svědectvím organizační síly římského myšlení a vyvolává tím větší obdiv, čím více se o něm uvažuje.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b - 9,3; Žalm Žl 27,1.4.13-14; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Obtíže prvních let církve se samozřejmě podobají i obtížím naší doby. Je tak snadné přijmout jako vzor nějakého obdivovaného člověka, je lehké ulpět se svými sympatiemi na někom, kdo je nám svou povahou blízkým. Ale křesťanství je dobré a pravé jen tehdy, když člověk ulpí naprosto jednoznačně na Kristu. To neznamená, že lidmi pohrdne. To znamená, že ani nepřehlédne Ježíše, který byl také za něho ukřižován. A čím více a plněji člověk Krista přijme za svého, tím širší srdce pro druhé bude mít. Nemusí volit mezi Pavlem, Apollem a Petrem. Když je Kristův, může všechny milovat a nikoho si nemusí přivlastnit.

Zdroj: Nedělní liturgie

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

Přímluvy - 3. neděle, cyklus A / 24. 1. 2026

(23. 1. 2026) Ježíš procházel zemí, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou…

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“
(23. 1. 2026) Od 21. ledna do 8. února 2026  ve výstavních prostorách františkánského kláštera Panny Marie Sněžné (Jungmannovo…

František Saleský (svátek 24.1)

(22. 1. 2026) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

DNEŠNÍ VÝROČÍ / 21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie

(21. 1. 2026) Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová,…

Přímluvy - 2. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 1. 2023

(16. 1. 2026) Bůh nám touží darovat milost a pokoj. S důvěrou mu svěřme místa a situace, která potřebují jeho milost: