Čtení z dnešního dne: Neděle . .
Sk 1,12-14; Žalm Žl 27,1.4.7-8a; 1 Petr 4,13-16
Jan 17,1-11a
Evangelia byla napsána dávno, téměř dvoutisíciletá doba od jejich vzniku je pro nás takřka nepřehlédnutelně veliká. Proto je někdy těžké zřetelně vidět, že jejich platnost není omezena jen na dávno minulou dobu. Ale tak, jak se Ježíš modlí za své učedníky před svým utrpením, jak čteme v Janově evangeliu, tak se modlí za nás i dnes. Jeho vůle a touha po tom, aby se neztratil nikdo z těch, kdo v něho uvěřili, trvá a je stále účinná. Může to povzbudit naši víru. Nejde ovšem jen o to, abychom věřili, že se Ježíš přimlouvá osobně za každého z nás, kdo v něho věříme. Podívejme se s důvěrou i na ty, jejichž víra zakolísala nebo se na nějakou dobu přímo vytratila. I o ty Ježíš stojí a také za ně prosí. Pokud tomu skutečně uvěříme, budeme se i my na ně dívat s větší nadějí a důvěrou. A to prospěje jim i nám.
Zdroj: Nedělní liturgie