Jsem šťastný ve své vězeňské cele,
protože ty, Ježíši, jsi se mnou
V mém životě byly okamžiky nevýslovného žalu. Ve vězení jsem se někdy ocital na samé hranici šílenství. V některých věznicích jsem byl v cele bez oken, kde bylo strašlivé vedro. Někdy jsem byl prakticky na konci svých sil a už jsem se nemohl ani modlit. Co jsem si měl počít? Musel jsem hledět na ukřižovaného Ježíše v jeho nejhlubší opuštěnosti. V lidských očích to vypadalo tak, že Ježíšův pozemský život skončil krachem, že byl neužitečný, zmarněný, ale před Božím zrakem to bylo úplně naopak… (Celý text zde)
