Musí kněz (a i každý jiný pastorační pracovník) všechno vydržet? Stačí mu Boží milost, nebo může potřebovat také psychologa, přátele a pomoc druhých? Polemika, která se rozhořela v polské církvi, otevírá důležité otázky nejen pro kněze, ale pro všechny, kdo slouží druhým.
Polský teolog a básník Jerzy Szymik zveřejnil v týdeníku Gość Niedzielny (22. 10. 2026) „Dopis mladému knězi“. S upřímnou snahou povzbudit mladší spolubratry v něm vyzdvihuje věrnost povolání, obětavost a důvěru v Boží milost. Některé jeho formulace však vyvolaly značnou polemiku. Například tvrzení, že životní těžkosti nevyřeší žádná terapie, věda ani rovnováha mezi prací a osobním životem, ale jedině milost. Nebo věta: „Utrpení je pro tebe, láska pro ovce.“
Na text reagovali mimo jiné dominikán Maciej Biskup a varšavský arcibiskup Adrian Galbas. Ten zveřejnil svědectví mladého kněze, kterému v hluboké krizi pomohla modlitba, přátelství i odborná pomoc. V ničem z toho neviděl konkurenci Bohu, ale naopak jeho působení. (Více zde)
