Navigace: Tematické texty K KrizeDelší texty Tomáš uzdravil rány naší nevěry

Tomáš uzdravil rány naší nevěry

     Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.1 Tento jediný učedník tam nebyl. Když se vrátil, uslyšel, co se stalo, ale nechtěl věřit tomu, co slyšel. A tak Pán přišel znovu a nevěřícímu učedníkovi dal možnost dotknout se jeho boku, ukázal mu ruce, a ukázáním jizev po svých ranách uzdravil ránu jeho nevěry. Bratři nejmilejší, co to má pro vás znamenat? 

Ten pochybující učedník, tím že se dotkl ran na těle svého Mistra, uzdravil v nás rány naší nevěry. Více totiž prospěla naší víře nevěra Tomášova než víra věřících učedníků: neboť tím, že se dotkl a uvěřil, naše mysl nechává stranou všechny pochybnosti a utvrzuje se ve víře. Tak se stal pochybující a dotýkající se učedník svědkem skutečného vzkříšení. 

     Dotkl se tedy a zvolal: Pán můj a Bůh můj. Ježíš mu řekl: Protože jsi mě, Tomáši, uviděl, uvěřil jsi.2 Když apoštol Pavel říká: Víra je obsahem toho, v co doufáme, je přesvědčením o věcech, které nevidíme,3 vyplývá z toho, že víra je přesvědčení o věcech, které nelze vidět. Co vidíme, tomu nevěříme, to známe. Proč je tedy řečeno Tomášovi, když uviděl a dotkl se: Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi? On totiž něco jiného uviděl, a v něco jiného uvěřil. Smrtelný člověk nemohl uvidět Boha. Uviděl člověka, a vyznal Boha: Pán můj a Bůh můj. A tak tím, že uviděl, uvěřil, neboť o skutečném člověku, na nějž se díval, ve svém zvolání vyznal, že je Bůh: toho nemohl uvidět.  

Velikou radost působí to další: Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.4 To platí zajisté především o nás, kteří jsme ho neviděli tělesnýma očima, ale držíme se ho duší. Platí to o nás, ale jen tehdy, jestliže naší víře odpovídají skutky. Ten totiž opravdu věří, kdo svou víru uvádí ve skutek. Naproti tomu o těch, kdo víru vyznávají jen ústy, říká Pavel: Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají.5 Proto říká Jakub: Víra bez skutků je mrtvá.6 

1Jan 20, 24. 
2Jan 20, 23.24. 
3Žid 11, 1. 
4Jan 20, 29. 
5Tit 1, 16. 
6Jak 2, 26.

Z homilií svatého Řehoře Velikého, papeže, na evangelia
(Hom. 26, 7-9: PL 76, 1201-1202)

 


 

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře

 

Čtení z dnešního dne: Pondělí 6. 4. 2026, Pondělí velikonočního oktávu

Sk 2,14.22b-33;

Komentář k Mt 28,8-15: Běžícím ženám, plným strachu i radosti, jde naproti Ježíš. Kéž jde i dnes vstříc těm, kdo se snaží zvěstovat o něm pravdu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Druhá neděle velikonoční - svátek Božího milosrdenství

(6. 4. 2026) Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan…

Bílá sobota

Bílá sobota
(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

Velký pátek
(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek
(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku.