6. 9. 2001 , Pavel Svoboda

20 let Ztracené kapely, aneb zubní kartáček…

Snaha o přirozenou zbožnost, resp. zbožnou přirozenost...

Je těžko uvěřit, že již uplynulo dvacet let od procházky bandy tehdy cca devatenáctiletých mládežníků v lese nedaleko Mníšku pod Brdy, kde se zpěvačka a písničkářka Jana dozvěděla od zpěvačky a nepísničkářky Boženky, že se stala šéfovou skupiny založené k interpretaci jejích (Janiných) písní. Čtyři nadšenci Jana, Boženka, Vojta a Pavel začali zkoušet písničky, které nechtěli uplatňovat ani tak na koncertních pódiích, jako v kostelech. Připravenost sloužit snad byla hlavní devízou, a tak se nabízely nejen bohoslužby, křty a svatby, ale dokonce i pohřeb. Zpívalo se u nás, po revoluci i v zahraničí – na svatořečení sv. Anežky v Římě a v SRN.
Protože byla možnost tu a tam vystoupit i na koncertě, začal se pro skupinu hledat název. Vědomě či podvědomě jsme nechtěli napodobovat skupiny, které si dávají velmi zbožné názvy a potom hrají velmi zbožně písně v e-moll, často na velmi zbožné, ale textařsky velmi, ale velmi otazné písně. Termíny zkoušek jsme si do diářů označovali zkratkou ZK (tehdy vhodné i jako zkratka úlevného „zatracený komunisti“), a tak se hledalo, jak by se ZK dalo prezentovat na veřejnosti. Návrhy typu Zubní kartáček, Zákaz krkání apod. neprošly. Ujala se však jako řešení z nouze Ztracená kapela. Máte-li k dispozici tyto informace, pochopíte, jak velmi jsme se bavili na koncertech, které moderovaly osoby duchovně zanícené, snažící se vykládat náš název tím, jak jsme ztraceni v Bohu apod.

Hudebně přístup k Janiným písničkám ovlivňovala spousta okolností: nedostižný Spirituál Kvintet, zkušenosti z kostelních sborů a schopnost zpívat čtyřhlasy. Nedomnívám se, že to byla hudební mimořádnost, ale spíše schopnost hudební i mimohudební cestou protlačovat obsah písní k posluchačům. Nejlépe to vystihuje tato neustále se opakující situace: Ztracená kapela se v potu tváře snaží o zbožné umění a po vystoupení za námi přicházejí rozjásaní lidé s komplimentem: s vámi je taková sranda …

Repertoár se postupně rozšiřoval. Kromě Janiných písní se pro vánoční období připravovaly koncerty z koled našich i zahraničních. Vedle toho se Ztracená kapela podílela na nahrávce hudebně-literárního pásma Popelka nazaretská pro vydavatelství ROSA.

Zlom personální i repertoárový pro Ztracenou kapelu nastal po revoluci. Poté, co nás Hospodin začal platit v DEM a hráli jsme m.j. v Berlíně na Deutscher Katholikentag 1990 a při první návštěvě Svatého Otce na Letné v Praze, nás „navždy opustil“ (ne, neumřel) kytarista Vojtěch Dynybyl a ZK přestalo fungovat. Jana a Boženka byly vdané, Pavel odejel na roční studia do zahraničí.

Dámy si ale pokoj nedaly: vyskytla se potřeba křesťanských písní pro děti. Po první nahrávce „Zpíváme si písničku“, kterou vytvořily na koleně, se ukázalo, že jde o „trh“, který není obsazen a kde se může výborně zúročit dosavadní přístup ZK k písničkám: snaha o přirozenou zbožnost (anebo ještě lépe: o zbožnou přirozenost) textovou i hudební, akustické nástroje, ne v e-moll a ne „Pán Ježíš“ na každém druhém řádku. A tu jako deus ex machina příchází Jan, řečený Bapťa, sám kytarista, kontrabasista, mandolinista, flétnista a kdovícoještě a svolává ZK dohromady. A tak postupně vznikla další tři alba dětských písní, poslední právě k dvacátým narozeninám Ztracené kapely.

Svého času si Jiří Tichota postěžoval, že existuje spousta soutěží pro začínající zpěváky, ale pro končící ani jedna. Ztracená kapela začíná živě vnímat i tento apel, a tak po dvaceti letech a po čtyřech nahrávkách s podtitulem „Chválíme Pána s dětmi“ začíná uvažovat o projektu „Chválíme Pána s důchodci – dědova mísa.“

Kontakt:
Pavel Svoboda
Jana Svobodová



Z T R A C E N Á   K A P E L A
Vás a Vaše děti srdečně zve na oslavu
20. narozenin skupiny a přivítání 4. alba

Z P Í V Á M E   S I   P Í S N I Č K U

neděle 23. září 2001 od 16 hod.
Sál kardinála Berana Arcibiskupského paláce
Praha, Hradčanské náměstí.

Autor: Pavel Svoboda

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 17,5-8; Žalm 1; 1 Kor 15,12.16-20
Lk 6,17.20-26

V úvodu k blahoslavenstvím vypravěč říká: „…pozdvihl oči ke svým učed-níkům…“ Jako by všechna následující slova směřovala především k následovníkům Krista. Řecké citoslovce „ouai“ znamená „běda, hrůza“ a je opakem řeckého „makários“, což znamená „šťastný, blahoslavený, blažený“. Právě tato slova jsou adresována nám. Copak následovníci Krista nesmí být nasycení a šťastní? Jistě že smějí. Podstatné ale je, zda ve středu našeho zájmu leží nasycení, bohatství či zábava, nebo ochota vidět i jiné lidi, jejich bolest, jejich trápení a odvaha podat jim pomocnou ruku. Že to nebude asi populární? Ano, nebude. Ale Ježíš říká: jásejte, doslova skákejte radostí v ten den, protože to je nejlepší vstupenka do blízkosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

sv. Valentin z Terni (14. února)

(12. 2. 2019) Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil...

S modlitbou ve vztahu: videoseriál "Víra do kapsy"

S modlitbou ve vztahu: videoseriál "Víra do kapsy"
(9. 2. 2019) Je modlitba v partnerském vztahu důležitá? Jak sladit společnou modlitbu muže a ženy? O svém modlitebním životě...

Panna Maria Lurdská a Světový den nemocných (11.2.)

(9. 2. 2019) 11.2. se slaví svátek Panny Marie lurdské a Světový den nemocných.

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

(7. 2. 2019) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a...

Týden manželství

(6. 2. 2019) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku...

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!
(5. 2. 2019) Únor je tento rok opravdu bílý a náš IN! také. Několik let jsme se snažili valentýnské téma moc nezmiňovat, ale tento...

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

(31. 1. 2019) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř... Fjodor Michajlovič Dostojevskij

(27. 1. 2019) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,...

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2019) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války....