V životě jsou situace, kdy není vhodný čas hlásat evangelium…
Alespoň se to domníváme.
Kdy a kde Ježíš začal hlásat evangelium?
Po přijetí křtu Ježíš začíná kázat a povolává své první učedníky: Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana (srov. Mt 4,12-22). Při bližším pohledu na tuto scénu si můžeme položit dvě otázky: První ohledně času, kdy Ježíš zahájil své poslání, a druhou ohledně místa, které si vybral pro kázání a povolání apoštolů. Ptejme se: Kdy začíná? Kde začíná?
Evangelista nám nejprve říká, že Ježíš zahájil své kázání, „když uslyšel, že byl Jan Křtitel uvězněn“. Stalo se to tedy v době, která se nezdála být nejvhodnější: Jan Křtitel byl právě zatčen, a proto vůdci lidu byli málo ochotni přijmout zprávu o Mesiáši. Je to čas, který vybízel k opatrnosti, ale právě v této temné chvíli Ježíš začíná šířit světlo Radostné zprávy: „Přiblížilo se nebeské království“.
Neuvězňujme evangelium v nerozhodnosti či přehnané opatrnosti
Rovněž v našem osobním a církevním životě si někdy kvůli vnitřnímu vzdoru nebo okolnostem, které nepovažujeme za příznivé, myslíme, že není příhodný čas hlásat evangelium, učinit rozhodnutí nebo volbu, změnit situaci. Hrozí nám však, že takto zůstaneme uvězněni v nerozhodnosti nebo přehnané opatrnosti, zatímco evangelium od nás vyžaduje sázku na důvěru:
Bůh působí v každém čase
a každý okamžik je pro Pána dobrý,
i když se necítíme připraveni
nebo situace nevypadá nejlépe.
Ježíš začal hlásat evangelium v multikulturní společnosti
Evangelijní příběh nám také ukazuje místo, odkud Ježíš začíná své veřejné působení: „Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau“. Zůstává ovšem v Galileji, na území obývaném převážně pohany, které je díky obchodu také oblastí, kterou se projíždělo, oblastí setkávání; mohli bychom říci, že je to multikulturní území, kterým procházejí lidé různého původu a náboženské příslušnosti.
Evangelium nám tak říká, že Mesiáš pochází z Izraele, ale překračuje hranice své země, aby hlásal Boha, který se přibližuje všem, nikoho neopomíjí, nepřišel jen pro ty, kdo jsou čistí, ale naopak vstupuje do lidských situací a vztahů. I my křesťané tedy musíme překonat pokušení uzavírat se:
Evangelium musí být totiž hlásáno a žito
za všech okolností a v každém prostředí,
aby bylo kvasem bratrství a pokoje mezi lidmi,
mezi kulturami, náboženstvími a národy.
Bůh navštěvuje každý okamžik našeho života
Bratři a sestry, stejně jako první učedníci jsme povoláni přijmout Pánovo volání v radostném vědomí, že On navštěvuje každý okamžik a každé místo našeho života a že jimi prostupuje Jeho láska.
