Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

4. 1. 2015 , Anselm Grün (Foto: IMA)

Tříkrálové žehnání domu...

Tříkrálové žehnání domu...

Jako děti jsme byli pokaždé nadšeni žehnáním domu na Tři krále (neboli správně liturgicky o slavnosti Zjevení Páně). Ten den jsme totiž směli prosytit celý dům vůní kadidla. Zcela fascinováni jsme si vypůjčili z našeho kostela kadidelnici a nacpali do ní tolik kadidla, aby se jeho libá vůně dostala v našem domě opravdu všude.

O slavnosti Zjevení Páně nežehná dům kněz, nýbrž otec nebo matka rodiny spolu s dětmi. Vždycky nás moc bavilo, že smíme běhat s kadidelnicí z jednoho pokoje do druhého a všechno v bytě kropit svěcenou vodou.

Obyčej žehnání domu o slavnosti Zjevení Páně vychází zřejmě z pohanského zvyku vykuřování. Ze strachu před démony se vykuřovaly obytné prostory i stáje a dveře se označovaly nápisy, aby se domu vyhýbalo neštěstí. Křesťané dali tomuto zvyku nový smysl. Protože se Boží sláva viditelně zjevila v Ježíši Kristu (Epifanie), má se zjevit všude, také v našich domech a bytech. Požehnání má ukázat člověku, který se často sám cítí jako bez domova, že v jeho domě s ním přebývá sám Bůh. A tam, kde přebývá Bůh, se může zabydlet i člověk.

O slavnosti Zjevení Páně se na horní veřej dveří píše požehnanou křídou znamení sestávající ze tří písmen, K+M+B, a nový letopočet. V lidovém pojetí panuje názor, že jde o iniciály svatých tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara. Ve skutečnosti je to však zkratka latinského požehnání: „Christus mansionem benedicat“ – neboli: „Ať Kristus požehná tomuto domu.“ Trojí znamení kříže je na dveřích tohoto domu jako pečeť. Jsou-li dveře zapečetěny, nemohou dovnitř proniknout mocnosti zla.

Tříkrálové rozjímání:

Bože, ty přebýváš v jasném světle.
Přesto tvá sláva zazářila celému světu
v dítěti v jesličkách.
Mágům vyšla hvězda.
Tvé světlo je vyslalo na pouť,
aby tě hledali, nalezli a vzývali.
Nechávají všechno ležet a stát
a vydávají se na pouť svého srdce.
Berou s sebou zlato, kadidlo a myrhu,
zlato lásky,
kadidlo své touhy
a myrhu své bolesti.
Předstupují před dítě,
padají před ním a vzývají ho.
Tím, že ho vzývají, zapomínají na sebe,
jsou zcela přítomni.

Jejich touha je naplněna.
Rozprostírají své dary
a v dítěti rozpoznávají krále,
kterému darují své zlato,
Boha, kterému přinášejí kadidlo,
a lékaře, který za ně zemře,
aby uzdravil jejich rány.

Jemu věnují myrhu,
léčivou bylinu z ráje,
která uzdravuje všechny rány.
Na své cestě často nevím,
kde stojím a kam mě má cesta vede.
A někdy jsem unavený jít dál
a chci zůstat stát a odpočívat.

Dej, ať na obzoru mého srdce
zazáří hvězda, abych šel dál
po své cestě k tomu, který jediný
dokáže naplnit mou touhu:
k Bohu, který se stal člověkem,
k dítěti v jeslích,
v němž se zjevila tvá sláva.

Dej, ať rozpoznám v dítěti moudrost,
která ukazuje také mně
cestu k pravému životu.
A uč mě tajemství vzývání:
jednoduše před tebou padnout,
zapomenout na sebe a na své starosti,
neboť se mě dotýkáš ty.

Amen.

Se svolením zpracováno z knih Anselma Grüna
Jsi požehnáním a Moje modlitební kniha,
které vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…