Pavel Konzbul | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
Zjevení Páně C / mikrokázání

V Bibli nalezneme dva druhy strachu. První je prospěšný a můžeme ho nazvat bázeň před Hospodinem. To není nic jiného než obava, abychom tomu, koho milujeme, neublížili. To je podle žalmu počátek moudrosti. Pak je tu „Herodův duch strachu“, který způsobuje, že se člověk začne točit jen okolo vlastní osy.

Abychom nebyli spoutáni tímto duchem, k tomu nás uschopňuje vděčnost (tří mudrců) a modlitba. Ty tvoří záchranný člun, do kterého můžeme nastoupit, když cítíme, že náš životní směr ohrožuje negativní strach.

Autor: Pavel Konzbul

Témata: kázání, homilie strach Tři králové

Mediálně spolupracujeme: Katolická charismatická konference - Konference charis.
Akce je určená i pro rodiny s dětmi...

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 30,10-14; Žalm Žl 69,14+17.30-31.36ab+37; Kol 1,15-20
Lk 10,25-37

Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.