papež František | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
Křtu Páně - C / Angelus - Při křtu ukazuje Ježíš svůj vztah k lidu a k Otci

Dnes, na konci liturgické doby vánoční máme svátek Křtu Páně. Liturgie nás vybízí, abychom plněji poznali Ježíše, jehož narození jsme slavili před nedávnem; a proto nám evangelium (srov. Lk 3,15-16.21-22) představuje dva důležité prvky: vztah Ježíše k lidu a vztah Ježíše k Otci.

Vyprávění o křtu, který udělil Jan Křtitel Ježíšovi ve vodách Jordánu, nám ukazuje nejprve roli lidu. Ježíš je mezi lidem. To není jenom scénické pozadí, nýbrž podstatný prvek této události. Před ponořením do vody se Ježíš „vnoří“ do zástupu, sjednocuje se s ním a plně přijímá lidský úděl, sdílí všechno kromě hříchu. Ve svojí božské svatosti, jež je plna milosti a milosrdenství, se Boží Syn stal tělem právě proto, aby na sebe vzal a sňal hřích světa. Přijal naše ubohosti, naše lidství. Proto je dnešek také epifanií, neboť tím, že se Ježíš nechává od Jana pokřtít uprostřed svého kajícího lidu, ukazuje logiku a smysl svého poslání.

Spojen s lidem, který prosí o křest obrácení u Jana Křtitele, sdílí Ježíš také hlubokou touhu lidu po vnitřní obnově. A Duch svatý, který na Něho sestupuje »v tělesné podobě jako holubice« (v.22) je znamením, že s Ježíšem začíná nový svět, „nové stvoření“, jehož součástí jsou všichni, kdo přijímají Krista do svého života. Také pro každého z nás, kteří jsme byli s Kristem znovu zrozeni ve křtu, platí Otcova slova: »Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení« (v.22). Tato Otcova láska, které se nám všem dostalo v den našeho křtu, je plamen, zažehnutý v našem srdci, a potřebuje se živit modlitbou a činorodou láskou.

Druhý prvek, na který poukazuje evangelista Lukáš po Ježíšově vnoření do lidu i vod Jordánu, je Ježíšovo „pohroužení“ do modlitby, tedy do společenství s Otcem. Křest je začátkem Ježíšova veřejného života i poslání ve světě. Je poslán Otcem zjevit Jeho dobrotu a lásku k lidem. Toto poslání dovršuje v ustavičném a dokonalém sjednocení s Otcem i Duchem svatým. Také poslání církve a každého z nás, aby bylo věrné a přinášelo ovoce, je povoláno „naroubovat se“ na Ježíšovo poslání. Evangelizace a apoštolát se musí neustále obrozovat modlitbou, aby křesťanské svědectví bylo zřetelné nikoli podle lidských projektů, nýbrž podle Božího plánu a stylu.

Drazí bratři a sestry, svátek křtu Páně je vhodná příležitost, abychom s vděčností a přesvědčením obnovili svoje křestní sliby a zavázali se žít každý den důsledně podle křtu. Je velmi důležité, jak jsem vám již mnohokrát řekl, abychom znali datum svého křtu. Mohl bych se zeptat, kdo z vás zná datum svého křtu? Všichni určitě ne. Jestli někdo z vás neví, ať se po návratu domů zeptá svých rodičů, prarodičů, strýců, kmotrů, rodinných přátel: Kdy jsem byl pokřtěn? Kdy jsem byla pokřtěná? A zapamatujte si toto datum, které je třeba v srdci střežit a každoročně slavit.

Ježíš, který nás spasil nikoli pro naše zásluhy, ale uskutečněním nezměrné Otcovy dobroty, ať nás učiní milosrdnými vůči všem. Panna Maria, Matka Milosrdenství, ať nás vede a je nám  vzorem.