Navigace: Tematické texty B Bible, Boží slovo, Písmo svatéPraktický návod: tvořivá práce s Biblí 1. Hlavní zásady kreativní tvořivé práce s Biblí

1. Hlavní zásady kreativní tvořivé práce s Biblí

"Bible má vlastně hodně společného s mými zkušenostmi a s mým životem."

"Tak nově a mnohostranně jsem ještě žádný biblický text neviděl. Rozhovor a práce s textem otevřely celou paletu zkušeností, otázek, osobních přístupů. Dříve jsem při přípravě kázání nebo farního setkání vždycky nejdříve sahal po objasňujícím komentáři k textu. Teprve teď vidím, jak jednostranně jsem kvůli tomu s textem zacházel a o něm přemýšlel, místo abych s ním navázal rozhovor."

Tak se vyjádřili laická žena a farář, když absolvovali skupinovou práci s Biblí podle postupů, které jsou navrženy v této knize. Co tyhle výroky prozrazují? Slova ženy obrovské překvapení, že se cítila oslovena ve svých nejosobnějších nejasnostech a že dokázala nalézt souvislost mezi textem a svým osobním životem. To bylo pro ni něco nového, nezvyklého. Teolog pak zjistil, že znalost textů a navyklé exegetické metody ho vedly k jednostran- nosti při práci s biblickými texty, že často zůstával na povrchu a nedokázal se otevřít novému setkání. Oba hlasy svědčí o nedostatečnosti běžně prožívané práce s biblí, při které se zpravidla spoléhá na odborníka (resp. odbornou literaturu), který je vzhledem ke svým teologickým vědomostem považován za povolaného, aby biblický text vyložil, vytáhl z něj existenciální pravdy a zpřístupnil je tzv. laikům. Přitom se z biblického textu stává objekt, který odborník zkoumá, analyzuje, zpracovává, a který si posléze podrobuje. Pak se snadno stává, že tzv. "pravda textu" se netečně vysaje a sdělí abstraktní, všeobecnou formou, nahony vzdálenou realitě, vlastním zkušenostem a všednímu dni.

Tato kniha vychází z nových přístupů, kterým se také říká interaktivní práce s biblí a které pistupují k bibli empiricky. Jsou založeny na přesvědčení, že texty obsahují a skrývají vlastní zkušenosti, které se dotýkají našich zkušeností, bez ohledu na to, zda k jednotlivým obsahům přistupuji odmítavě či souhlasně. Biblický text se tak stává protějškem, "Ty", s kterým chci navázat rozhovor. Nejde tedy v první řadě o správný výklad a poučení z textu, nýbrž o setkání s ním. Existenciální pravdy, které obsahuje, se přede mnou mají rozevřít a zpřístupnit se mé zkušenosti. Tím rozhodně nepopíráme fundovanost teologů, ale při empirickém výkladu textů a aplikaci jejich pravd na současnost jsou jim laici naprosto rovnocenní.

V celé knize se hovoří o textu/biblickém textu/biblickém vyprávění. Možná se leckdo nad tím zarazí a bude spíše očekávat výraz "Boží Slovo". Domnívám se však, že obojí nemůžeme automaticky ztotožňovat. Boží Slovo není bible sama o sobě, nýbrž skrze biblické slovo mě může zasáhnout Boží Slovo jako příslib nebo požadavek. Právě s touto nadějí se stále znovu intenzivně zabýváme biblickými texty.

K setkání patří, že k sobě přistupujeme otevření, bez předsudků. Také nesmíme k setkání přistupovat s ostychem před "Svatou Knihou", před níž se neodvažujeme svobodně vyjadřovat. Výhrady, kritiku, otázky, souhlas nebo odpor, které pocházejí z konfrontace s všedními zkušenostmi, rozhodně máme vyjadřovat bez nejmenších pochybností. A tyto všední zkušenosti musíme vyjadřovat konkrétně, nezůstávat u abstraktních pojmů "strach", "starost" apod. Především je důležité, abychom se unáhleně neoháněli teologickými, náboženskými a dogmatickými výrazy. Musíme být připraveni ptát se, kritizovat, ale také zůstat bez odezvy. Jen tak lze dospět k zasaženosti a otevřenosti pro nové podněty a zkušenosti.

Pro navrhovaný koncept práce s Biblí je však vedle dialogu s textem velmi důležitý také rozhovor ve skupince. Jednotlivec může jen těžko vést tento empirický dialog s biblickým textem. Dění ve skupině je neodmyslitelnou součástí: práce ve skupinkách, výměna zkušeností, vzájemné naslouchání, diskuse, rozhovory ve skupince i v plénu. Již zmíněná otevřenost se vztahuje i na skupinku. Navrhovaný způsob práce s Biblí předpokládá jistý stupeň vzájemné důvěry a ochotu otevírat se textu i skupince. To klade dvojí požadavek: za prvé musím mít odvahu a právo vyjadřovat vlastní očekávání, potřeby, pocity. Za druhé pak musím s respektem přistupovat ke každému členu skupinky, k jeho pocitům a náladám. Pouze když každý respektuje osobitost druhých, může vzniknout důvěrná skupinková atmosféra, kterou spoluvatvářejí všichni, aniž by však byli nuceni se vždy vyjadřovat.

V centru však není činnost ve skupince, ale společné hledání pravdy. Tento přístup znamená, že upustíme od rozvíjení "zaručeně správného" výkladu biblického textu, jestliže ho všichni ostatní považují za chybný. Zásadně platí, že pravdu nelze vytvořit nebo deklarovat definicí. Biblický text je přeci partnerem v rozhovoru, který svoji pravdu vyjevuje v procesu. To však znamená upustit od vnucování svých výkladů druhým, a také být otevřen pravdám, které právě neodpovídají našim vlastním představám. A musíme jít ještě o krůček dále. Tážeme-li se na ústřední výpověď textu s očekáváním jediné správné odpovědi, již tím uzavíráme cestu jiným poselstvím a otázkám, které text může skrývat. Biblické texty žijí v různých rovinách a v různých situacích mohou osvětlovat naprosto rozličné věci. Jde o to, abychom tuto mnohovrstevnost znovu objevili a třeba si z ní někdy vybrali určitý aspekt, který mě v mé momentální situaci oslovuje, nechat ho ke mně hovořit a spojit ho s vlastními zkušenostmi.

K vysvětlení takového chápání textu se často poukazuje na příbuznost slova text se slovem "textil". Jako u textilu vzájemně protkané nitky vytvářejí rozličné vzory, tak se také v textu prolínají různorodé zkušenosti a náhledy, které si lze osvojit a "vytáhnout" různými přístupy.

Samozřejmě se okamžitě vynořuje otázka: není tedy biblický text vydán napospas svévoli? Nevyvstává při takovém přístupu nebezpečí, že budu do textu promítat pouze svá vlastní přání, že si text přizpůsobím, jak mně vyhovuje? Může vůbec vypovídat o svém vlastním světě, který je v rozporu s mými zkušenostmi? To je oprávněná otázka. Cílem výkladu je přeci nalézt zkušenosti ukryté v textu a zpřístupnit je tím dnešku, aby uzdravovaly, osvobozovaly a obnovovaly. Aby se to podařilo, je třeba text uchránit před projekcemi a nekontrolovanou subjektivitou; na ochranu jeho svébytnosti je třeba k němu zachovávat odstup.Musíme se snažit objevit svébytný svět textu, bez ohledu na naše očekávání a pocity.Při tom je důležité vidět ve výpovědích textu protipól k naší zkušenosti, v jeho obrazech zdařilého lidství a křesťanství osvobozující protipól našeho světa. Nesetkáme-li se s textem jako s něčím cizím, podivným, novým a nezvyklým, nechá- li nás lhostejnými konfrontace s jeho protizkušenostmi, nemůže nám sloužit jako osvobozující příslib, ani jako zpochybnění našich způsobů myšlení a jednání.

Ke dvěma již uvedeným principům předkládaného způsobu práce s biblí (vazba na zkušenost, skupinová činnost) přistupuje ještě třetí element: komplexní pojetí biblického vyprávění. Stoupenci tohoto pojetí se odvolávají na výzkumy fyziologie mozku, při nichž bylo zjištěno, že naše mozkové hemisféry zodpovídají každá za jinou oblast našeho Já. Levé hemisféře se zpravidla připisují převážně kognitivní schopnosti jako logické myšlení, řeč, gramatika, matematika aj., pravé naopak tvořivé a manuální schopnosti jako fantazie, intuice, meditace, barvy, formy. Při výchově i při běžném hodnocení se často výkon jedné z hemisfér hodnotí a rozvíjí lépe. To však vede k vnitřní rozpolcenosti nebo nevyrovnanosti, kterou je třeba překonat.

Pro práci s biblickým vyprávěním z těchto výzkumů vyplývá, že čistě rozumový rozbor textu oslovuje člověka jen částečně a pouze zřídka vede k existenciálnímu setkání, protože proniká jen část mého Já. Každá práce s biblickým textem nicméně směřuje k proměně. K proměně, k "inkarnaci" textu do našeho života, však může dojít jen tehdy, jsou-li aktivizovány všechny duševní síly, je-li do výkladu zapojen cit i fantazie, tělo i tvořivost. V podobné souvislosti autorka knihy Země mlékem a medem oplývající Moltmannová-Wendelová uvedla, že tomu, co je nesmyslové, hrozí, že to bude i nesmyslné (s. 163).

Zde popsaný způsob práce s biblí se často označuje jako nová cesta "laika" k bibli. Ale právě čtenáři, kteří se biblí zabývají profesionálně, jako exegeti, kněží, učitelé, mohou z této práce mít užitek. Daný způsob výkladu totiž nepřipouští navyklý přístup k textu jako k "předmětu", nýbrž ho pojímá jako protějšek, který klade nepříjemné otázky, uzavírá únikové cesty do navyklých myšlenkových schémat a oslovuje všechny smysly. Tím se daří vzbudit "začátečnického ducha", kterého ZEN uvádí jako nejdůležitější podmínku porozumění, a také nás nově otevřít pro Boží oslovení.


***

Tvořivá práce s Biblí - praktický návod
- 1. Hlavní zásady kreativní tvořivé práce s Biblí
- 2. K postupu
- 3. Spontánní přístup - I. fáze
- 4. Zpracování - II. fáze
- 5. Ztvárnění / zniternění - třetí fáze


Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí Svatého týdne

Iz 42,1-7; Jan 12,1-11

Komentář k Jan 12,1-11: Láska nehledí na peníze. Projevení citů ať je nám v církvi vzorem! Chci si vážit spontánních projevů, vycházejících z lásky k Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2020) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Kdo mi pokřtí miminko v době pandemie?

(1. 4. 2020) Křest dětí lze snadno odložit. Lze však dobře pochopit strach maminky o život právě narozeného dítěte a její touhu po…

Jak žít všední život v karanténě?

(1. 4. 2020) Jak bychom měli toto období karantény nejlépe prožívat? Poraďte prosím.

Jak si udržet svou víru, když se s ostatními nevidím?

(1. 4. 2020) Jak žít svou víru, když si s ostatními věřícími nemůžu být nablízku? Vždyť na společném slavení liturgie stojí identita…

Je současná pandemie výzvou?!

(1. 4. 2020) Mnohdy slyšíme, že nynější koronakrize je i výzva. Jakou výzvou by mohla být pro nás křesťany? 

Náhražky eucharistie a zpovědi?

(1. 4. 2020) Nemůžu nyní v karanténě přistupovat ke svátostem. Musím se vzdát mše svaté – eucharistie, ale i zpovědi. Lze…

Květná neděle

Květná neděle
(1. 4. 2020) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.
(1. 4. 2020) V předvečer slavnosti Božího milosrdenství se Jan Pavel II. vrátil do Otcova domu

Text modlitby papeže Františka v období pandemie

Text modlitby papeže Františka v období pandemie
(31. 3. 2020) Přinášíme vám text modlitby, která proběhla v pátek 27. 3. 2020 při příležitosti mimořádného požehnání Urbi et…

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz